Představte si, že část svého studia strávíte v jiné zemi. Ráno jdete na přednášku v cizím jazyce, odpoledne řešíte projekt s kolegy z několika států a večer se vracíte na kolej, která se na několik měsíců stane vaším domovem. Studium v zahraničí dnes nemusí znamenat desetitisíce korun měsíčně ani několik let mimo Česko. Pro řadu studentů může být dostupnou cestou například Erasmus+.
Obsah článku
Co studium v zahraničí skutečně přinese a jak ovlivní osobní i profesní rozvoj? Ve kterých zemích se dá studovat levně nebo dokonce bez školného i pro Čechy? A jak vybrat zemi a univerzitu tak, aby odpovídaly vašemu rozpočtu, oboru i budoucímu zaměstnání? Právě na tyto otázky se zaměříme.
Studium v zahraničí přináší jazykové i profesní zkušenosti
Největší hodnotou zahraničního studia není samotný pobyt mimo Českou republiku. Důležitější je zkušenost s prostředím, ve kterém musíte samostatně komunikovat, rozhodovat a spolupracovat s lidmi z různých kultur.
Erasmus+ například mezi hlavní přínosy zahraniční mobility řadí zlepšení jazykových, komunikačních a mezikulturních dovedností. Tyto schopnosti mají význam také pro zaměstnavatele. Studijní pobyt v zahraničí navíc můžete spojit s odbornou stáží a získat zkušenost přímo z pracovního prostředí.
Co studium v zahraničí skutečně přinese?
Odpověď je tedy širší než jen lepší znalost angličtiny. Student se učí fungovat bez obvyklého zázemí. Musí si sám vyřídit ubytování, dopravu, registraci předmětů nebo komunikaci s univerzitou. Právě tato samostatnost se může později projevit při nástupu do zaměstnání.
Výhodou je také mezinárodní síť kontaktů. Spolužák z Německa, Francie nebo Španělska může být za několik let kolegou, obchodním partnerem nebo kontaktem při hledání práce v zahraničí. U oborů, jako je ekonomie, IT, marketing nebo mezinárodní obchod, může mít taková zkušenost konkrétní profesní hodnotu.
Kolik stojí studium v zahraničí a kde můžete studovat levně
Otázka „kolik stojí studium v zahraničí“ nemá jednu odpověď. Rozhoduje školné, cena ubytování, doprava, stravování i délka pobytu. Zásadní rozdíl však vzniká také mezi veřejnou a soukromou vysokou školou.
Pro občany Evropské unie navíc platí v rámci EU princip rovného zacházení. Pokud v jiné členské zemi platí domácí studenti určité podmínky pro školné, občané EU obecně nemohou dostat méně výhodné podmínky pouze kvůli své státní příslušnosti.
Německo nabízí českým studentům dostupné veřejné vysoké školy
Německo patří mezi praktické možnosti pro české studenty především díky geografické blízkosti a široké nabídce veřejných univerzit. U veřejných vysokých škol se často neplatí klasické školné, ale počítejte se semestrálním příspěvkem, jehož výše se liší podle spolkové země a školy.
Důležité je také ověřit jazyk výuky. DAAD, německá akademická výměnná služba uvádí, že většina studijních programů v Německu probíhá v němčině a mnoho škol požaduje minimálně úroveň B2. Existují však také mezinárodní programy vyučované v angličtině.
Rakousko umožňuje Čechům studium bez školného
Rakousko je zajímavou volbou zejména pro studenty, kteří chtějí zůstat blízko Česka. Občané EU a EHP na veřejných univerzitách za standardních podmínek neplatí studijní poplatek, pokud nepřekročí stanovenou dobu studia o více než dvě toleranční období. Platí však povinný příspěvek ÖH a úrazové pojištění, který podle aktuálních údajů činí 25,20 eura za semestr.
Pozornost věnujte především nákladům na život. Rakouský portál pro zahraniční studenty uvádí přibližně 450 až 700 eur měsíčně za bydlení a kolem 300 eur za potraviny. Vídeň proto může vyjít výrazně dráž než menší univerzitní město.
Norsko má pro občany EU veřejné univerzity bez školného
Norsko může působit jako drahá destinace, což je oprávněná obava. Z hlediska školného je však situace pro české studenty příznivá. Občané EU a EHP jsou na veřejných vysokých školách od školného zpravidla osvobozeni. Platí se pouze menší semestrální poplatek.
Problémem jsou životní náklady. Pro akademický rok 2026 až 2027 uvádí oficiální portál Study in Norway odhad životních nákladů přibližně 15 488 norských korun měsíčně. Norsko tedy dobře ukazuje, proč nestačí při výběru sledovat pouze kolonku „tuition fee“.
Francie nabízí symbolické školné na veřejných univerzitách
Francie patří mezi další země, kde může být studium pro občany EU překvapivě dostupné. Pro akademický rok 2026 až 2027 činí registrační poplatek na veřejné univerzitě 178 eur ročně u bakalářského studia a 255 eur u magisterského studia. U některých technických a specializovaných škol platí odlišné sazby.
Nízké školné ovšem neznamená nízké celkové náklady. Francouzský stát podle Campus France hradí významnou část skutečných nákladů vysokoškolského vzdělávání, které mohou přesahovat 10 000 eur na studenta ročně. Při plánování proto zvažujte také bydlení, dopravu a každodenní výdaje.
Stipendium na studium v zahraničí může výrazně snížit rozpočet
Než zahraniční pobyt odmítnete kvůli financím, ověřte si možnosti podpory. Nejznámější cestou je Erasmus+, který podporuje studijní mobility studentů a doktorandů. Podmínkou je mimo jiné studium na vysoké škole zapojené do programu.
Stipendium na studium v zahraničí však nemusí pokrýt všechny výdaje. Praktický rozpočet proto sestavujte obráceně. Nejprve si zjistěte cenu koleje nebo pokoje, potravin a dopravy. Teprve potom odečtěte očekávaný grant, případné vlastní stipendium a další zdroje financování.
Jak vybrat zemi a univerzitu pro studijní pobyt v zahraničí
Nejčastější chybou je začít výběrem města. Atraktivní metropole může vypadat skvěle na fotografiích, ale vysoký nájem dokáže během jednoho semestru převážit výhodu nulového školného.
Začněte proto oborem. Zkontrolujte, zda univerzita nabízí předměty odpovídající vašemu studijnímu programu a zda vám je domovská škola uzná. U výměnných pobytů je zásadní také smlouva mezi univerzitami a pravidla pro uznávání kreditů.
Prověřte jazyk výuky. Program označený jako „international“ nemusí automaticky znamenat, že všechny předměty probíhají v angličtině. Zkontrolujte konkrétní sylaby a požadovanou jazykovou úroveň.
Důležitá je také reputace školy v konkrétním oboru. Celkové světové pořadí univerzity nemusí být rozhodujícím ukazatelem. Pro budoucího zaměstnavatele může být relevantnější kvalita konkrétní fakulty, dostupnost odborných stáží nebo spolupráce školy s firmami.
Zdroje: Erasmus-plus.europa.eu, Europa.eu, DAAD.de, StudyInAustria.cz, StudyInNorway.no, CampusFrance.org
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.