Dobrovolní hasiči – páteř venkovské komunity

Dobrovolní hasiči – páteř venkovské komunity

Dobrovolní hasiči tvoří nedílnou součást českého venkova již více než 150 let. Nezajišťují pouze zásahy při požárech nebo přírodních katastrofách. Často představují hlavní organizaci, která spojuje obyvatele obce, podporuje práci s mládeží a pomáhá při kulturním i společenském životě.

Jakou roli dnes hraje sbor dobrovolných hasičů? V čem spočívá rozdíl mezi tématem profesionální vs. dobrovolní hasiči? Jak funguje financování sborů v prostředí SDH Česká republika? Proč ubývá členů a co lze udělat pro udržení dobrovolnictví na venkově? Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete v následujícím článku.

Kdo jsou dobrovolní hasiči a proč je sbor dobrovolných hasičů více než složka IZS

První české sbory dobrovolných hasičů vznikaly již v druhé polovině 19. století. Mezi nejstarší patří sbor ve Velvarech založený v roce 1864. Od té doby se hasičské hnutí rozrostlo do tisíců měst a obcí. Dnes působí v České republice přibližně 7 600 sborů sdružených ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Organizace sdružuje přibližně 350 tisíc členů, z nichž významnou část tvoří děti a mládež.

Na venkově představují dobrovolní hasiči mnohem širší instituci než pouze součást integrovaného záchranného systému. Organizují dětské tábory, hasičské soutěže, kulturní akce, masopusty, stavění májek nebo pomoc seniorům při povodních a kalamitách. V menších obcích často suplují činnost jiných spolků, které během posledních desetiletí zanikly.

Profesionální vs. dobrovolní hasiči. Jaké jsou hlavní rozdíly

Otázka profesionální vs. dobrovolní hasiči patří mezi nejčastější. Rozdíl nespočívá pouze ve způsobu odměňování, ale především v organizaci služby.

Profesionální hasiči tvoří Hasičský záchranný sbor České republiky. Jsou zaměstnanci státu, vykonávají nepřetržitou službu a zasahují u mimořádných událostí každý den. Vedle požárů řeší dopravní nehody, technické zásahy, úniky nebezpečných látek nebo mimořádné krizové situace.

Dobrovolní hasiči vykonávají běžná zaměstnání a k zásahu vyrážejí po vyhlášení poplachu. Přesto jejich význam není okrajový. Významnou výhodou dobrovolných jednotek představuje znalost místních podmínek. Členové dobře vědí, kde se nacházejí rizikové objekty, obtížně přístupné cesty nebo vodní zdroje. Tyto informace mohou výrazně urychlit první fázi zásahu.

Jak jsou dobrovolní hasiči financováni

Financování představuje jedno z nejsložitějších témat, které běžné články často zjednodušují. Ve skutečnosti se na provozu podílí několik subjektů současně.

Obec financuje především provoz jednotky, údržbu hasičské zbrojnice, pohonné hmoty, servis techniky nebo běžné vybavení. Povinnost zřídit jednotku ukládá obcím zákon o požární ochraně podle zařazení obce do systému požární ochrany.

Stát prostřednictvím Ministerstva vnitra poskytuje dotace například na výstavbu nebo rekonstrukci hasičských zbrojnic, nákup cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů či ochranných prostředků. Financování doplňují také krajské dotační programy.

Samotný sbor dobrovolných hasičů jako spolek si musí řadu prostředků zajistit vlastní činností. Příjmy pocházejí z členských příspěvků, pořádání plesů, soutěží, kulturních akcí, darů místních podnikatelů nebo grantových programů. Výnosy často financují práci s mládeží, sportovní vybavení nebo údržbu kluboven.

dobrovolni_hasici_mladez

Proč ubývá členů ve sborech dobrovolných hasičů

Přestože SDH Česká republika sdružuje statisíce členů, řada venkovských sborů upozorňuje na postupné stárnutí členské základny.

Mladí lidé často odcházejí za studiem nebo zaměstnáním do větších měst. Návrat na venkov nebývá samozřejmostí. Menší počet obyvatel následně znamená i menší počet aktivních dobrovolníků.

Významnou překážkou je také časová náročnost. Aktivní člen absolvuje pravidelná školení, odbornou přípravu, fyzické prověrky, údržbu techniky i pohotovost při mimořádných událostech. Dobrovolnictví proto vyžaduje vysokou osobní motivaci.

Některé sbory upozorňují také na rostoucí administrativu. Evidence školení, zdravotních prohlídek nebo dotačních projektů zabírá stále více času. Část zkušených členů proto odchází nikoli kvůli samotné hasičské činnosti, ale kvůli rostoucí administrativní zátěži.

Pozitivní zprávou zůstává skutečnost, že práce s mládeží stále funguje velmi dobře. Hasičské kroužky patří mezi nejrozšířenější volnočasové aktivity na českém venkově. Děti se učí první pomoci, práci v kolektivu, orientaci v přírodě i základům požární ochrany. Mnozí z nich později přecházejí do výjezdových jednotek.

Jak může obec podpořit sbor dobrovolných hasičů

Důležité je zapojování mladých rodin do činnosti sboru a podpora dětských kolektivů. Tam, kde obec aktivně spolupracuje se sborem, bývá stabilita členské základny výrazně vyšší.

Osvědčuje se také spolupráce se školami. Ukázky techniky, preventivní programy nebo soutěže přivádějí k dobrovolným hasičům nové zájemce již od dětství.

 

Zdroje: GenerálníŘeditelstvíHasičů.cz, SDH.cz, ZákonyProLidi.cz, SvatýFlorián.cz, Wikipedia.org