Může bilingvní výchova dítěti prospět, nebo ho naopak zbytečně zatíží? Zpomalí se kvůli dvěma jazykům vývoj řeči? A jak poznáte, zda jde o běžný vývoj dvojjazyčného dítěte, nebo skutečný problém? To jsou otázky, které si často kladou rodiče vyrůstající v mezinárodních rodinách.
Odborné poznatky ukazují, že vícejazyčnost sama o sobě dítě nezatěžuje ani nezpůsobuje poruchu řeči. Vývoj bilingvního dítěte však může vypadat jinak než u dítěte, které používá pouze jeden jazyk. Rozhodující je především to, jak často dítě jednotlivé jazyky slyší a používá a jak kvalitní je jeho jazykové prostředí.
Obsah článku
Bilingvní dítě se učí dva jazyky přirozeně
Dítě, které vyrůstá například v českém a německém prostředí, si postupně vytváří schopnost používat oba jazyky podle situace. Nemusí přitom oba jazyky ovládat stejně dobře. Jeden může být silnější doma, druhý ve školce nebo mezi vrstevníky.
Právě nerovnoměrné používání jazyků je běžné. Pokud dítě například rozumí německým pohádkám, ale při rozhovoru odpovídá česky, nemusí to znamenat problém. Čeština může být v daném období jednoduše jeho dominantním jazykem.
Důležitou součástí bilingvní výchovy je také přirozený kontakt. Dítě se neučí pouze slovíčka. Učí se, kdy určitý jazyk použít, jak reagovat na různé komunikační situace a jak vyjádřit stejný význam různými způsoby.
Vícejazyčnost a vývoj řeči
Jedním z nejčastějších obav rodičů je údajné opoždění řeči. U bilingvních dětí může být slovní zásoba v jednom konkrétním jazyce menší než u jejich monolingvních vrstevníků. To však automaticky neznamená, že mají horší celkový jazykový vývoj.
Představte si dítě, které zná slovo „pes“ v češtině a „dog“ v angličtině. Pokud budete hodnotit pouze jeho anglickou slovní zásobu, část jeho jazykových znalostí přehlédnete. U dvojjazyčného dítěte je proto vhodnější sledovat oba jazyky společně.
Používání více jazyků nezpůsobuje dětem poruchu řeči. Pokud má dítě skutečné jazykové obtíže, měly by se zpravidla projevovat napříč jeho jazyky. V takovém případě je vhodné vyhledat odborníka se zkušeností s vícejazyčnými dětmi.
Jaké výhody přináší bilingvní vzdělání?
Bilingvní vzdělání může dítěti přinést výhody, které přesahují samotnou znalost cizího jazyka. Dítě se pravidelně setkává s různými způsoby vyjadřování a musí rozlišovat, který jazyk v dané situaci použít.
Výzkum proto dlouhodobě sleduje souvislost mezi bilingvismem a takzvanými „exekutivními funkcemi“. Patří mezi ně například schopnost soustředit pozornost, potlačit nevhodnou reakci nebo přizpůsobit se změně situace.
Není však přesné tvrdit, že bilingvní děti jsou automaticky inteligentnější. Výhody vícejazyčnosti se mohou projevit v určitých oblastech kognitivního fungování, ale neznamenají univerzální zvýšení inteligence.
Zajímavá je také souvislost s „kognitivní rezervou“. Některé studie naznačují, že bilingvismus může souviset s pozdějším nástupem některých příznaků demence. Neznamená to však, že znalost dvou jazyků dokáže demenci preventivně odstranit. Výsledky výzkumu je nutné interpretovat opatrně a dávat si do souvislostí věci s rozumem.
Jak podpořit dvojjazyčné dítě?
Největší význam má přirozené a pravidelné používání obou jazyků. Rodiče nemusí dítě každý den formálně učit desítky nových slov. Mnohem důležitější jsou rozhovory, čtení knih, hry, písničky nebo společné sledování pohádek.
Častou chybou je také neustálé opravování dítěte. Pokud dítě začne větu v jednom jazyce a dokončí ji v druhém, nemusí jít o známku zmatku. Takzvané střídání jazyků je u vícejazyčných mluvčích běžným komunikačním jevem.
Rodiče by zároveň měli sledovat celkový vývoj dítěte. Pokud má dlouhodobě výrazné potíže s porozuměním nebo vyjadřováním v obou jazycích, je vhodné situaci konzultovat s logopedem či jiným odborníkem.
Dvojjazyčné děti: výhoda, nebo zátěž?
Dvojjazyčná výchova není sama o sobě zátěží. Dítě může současně rozvíjet dva jazykové systémy a postupně si osvojit schopnost mezi nimi přirozeně přecházet. Je přitom normální, že jeden jazyk bude v určitém období silnější.
Klíčem k úspěchu není množství učebnic ani neustálé procvičování. Rozhodující je kvalitní a pravidelný kontakt s oběma jazyky. Vícejazyčnost tak může být pro dítě nejen praktickou dovedností, ale také zkušeností, která podporuje jeho komunikaci, kulturní rozhled a flexibilitu.
Pokud tedy doma používáte dva jazyky, není důvod jeden z nich kvůli obavám z vývoje automaticky opouštět. Nabídněte dítěti oba jazyky přirozeně, bez zbytečného tlaku, a sledujte především jeho celkový vývoj.
Zdroje: ŠanceDětem.cz, Heroine.cz, HelpingCommunicate.org,
Total and conceptual vocabulary in Spanish-English bilinguals from 22 to 30 months: implications for assessment (Celková a konceptuální slovní zásoba u španělsko-anglických bilingvních dětí ve věku 22 až 30 měsíců: důsledky pro diagnostiku)
Using Parent Report to Measure Vocabulary in Young Bilingual Children: A Scoping Review (Využití údajů od rodičů k měření slovní zásoby u malých bilingvních dětí: Přehledová studie)
Sometimes larger, sometimes smaller: Measuring vocabulary in monolingual and bilingual infants and toddlers (Někdy větší, jindy menší: Měření slovní zásoby u monolingvních a bilingvních kojenců a batolat)
Bilingualism Is Associated with a Delayed Onset of Dementia but Not with a Lower Risk of Developing it: a Systematic Review with Meta-Analyses (Bilingvismus souvisí s pozdějším nástupem demence, nikoli však s nižším rizikem jejího vzniku: systematický přehled s metaanalýzami)
The Relationship of Bilingualism Compared to Monolingualism to the Risk of Cognitive Decline or Dementia: A Systematic Review and Meta-Analysis (Vztah bilingvismu (ve srovnání s monolingvismem) k riziku kognitivního úpadku či demence: systematický přehled a metaanalýza)
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.