Představa, že státní zaměstnanec vyřídí dopolední poradu z domácí pracovny a odpoledne pokračuje v administrativě bez návštěvy úřadu, už není ničím výjimečným. Home office se ve státní službě postupně změnil z mimořádného řešení na běžný nástroj organizace služby. V roce 2024 mělo dohodu o výkonu služby z jiného místa 18 901 státních zaměstnanců, tedy 31 % všech státních zaměstnanců.
Co přesně znamená home office u státního zaměstnance? Má státní zaměstnanec na home office nárok? Co musí být v dohodě o práci z jiného místa? Jak je to s pracovní dobou při home office? Kdo platí náklady na home office? A co tedy platí pro státní zaměstnance v roce 2026? Právě na tyto otázky se podíváme z pohledu aktuálních pravidel státní služby.
Obsah článku
Co přesně znamená home office u státního zaměstnance?
V právních předpisech se pojem home office běžně nenazývá home office. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, používá pojem „výkon služby z jiného místa“. Jde o situaci, kdy státní zaměstnanec vykonává službu z místa odlišného od svého běžného pracoviště. Typicky může jít o bydliště zaměstnance.
Služební orgán může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu a v ní stanovit podmínky výkonu služby z jiného místa. Nejde tedy automaticky o změnu služebního místa ani o práci mimo režim státní služby. Zaměstnanec stále vykonává službu pro stejný služební úřad a musí plnit své služební úkoly.
Významná je také historická souvislost. Home office se ve státní službě výrazně rozšířil během pandemie COVID 19. Následně už ale nezmizel.
Má státní zaměstnanec na home office nárok?
Krátká odpověď zní: ne, obecný nárok na home office státní zaměstnanec nemá.
Služební orgán dohodu o výkonu služby z jiného místa „může“ uzavřít. Rozhodnutí tedy není automatickým právem každého státního zaměstnance. Současně však platí důležitá povinnost. Pokud služební orgán dohodu neuzavře, musí státního zaměstnance písemně informovat o důvodech.
Výjimkou jsou některé skupiny zaměstnanců, u nichž zákon posiluje právo na flexibilní podmínky výkonu služby. Jde například o těhotné státní zaměstnankyně, zaměstnance se zdravotním postižením nebo závažným zdravotním důvodem či zaměstnance pečující o dítě, které ještě nedokončilo první stupeň základní školy. Zákon zde ale upravuje především změnu rozvržení služební doby, pružnou služební dobu nebo kratší služební dobu. Neznamená to automaticky právo na práci z domova.
Co musí být v dohodě o práci z jiného místa?
Dohoda o výkonu služby z jiného místa určuje podmínky, za kterých budete službu mimo běžné pracoviště vykonávat. Zákon přímo stanovuje, že se v dohodě sjednávají podmínky výkonu služby.
V praxi je proto důležité věnovat pozornost zejména místu výkonu služby, rozsahu home office, způsobu komunikace s představeným, dostupnosti zaměstnance a technickým či bezpečnostním podmínkám.
Zaměstnanec navíc musí při výkonu služby z jiného místa respektovat podmínky sjednané v dohodě. Nemůže si tedy jen tak říct, že bude místo domácí pracovny pracovat například z kavárny nebo z rekreačního objektu. Informace výslovně uvádějí povinnost vykonávat službu pouze na místě sjednaném v dohodě.
Důležitou součástí je také bezpečnost práce. Pracoviště mimo úřad musí být způsobilé k výkonu služby. Státní zaměstnanec musí být před zahájením výkonu služby z jiného místa prokazatelně proškolen o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví.
Jak je to s pracovní dobou při home office?
Home office neznamená, že si státní zaměstnanec může libovolně zvolit, kdy bude pracovat. Povinnost plnit služební dobu zůstává zachována.
Významné je rozlišit dvě věci. Místo výkonu služby a rozvržení služební doby nejsou totéž. Dohoda o home office řeší především místo, odkud službu vykonáváte. Samotné rozvržení služební doby se řídí příslušnými pravidly státní služby a případným služebním předpisem.
Pro představu tedy můžete mít například dohodnutý home office v úterý a čtvrtek, ale současně musíte dodržovat stanovenou služební dobu. Home office není náhradou za služební povinnosti. Státní zaměstnanec má i při práci z domova povinnost plně využívat služební dobu k výkonu služby.
Kdo platí náklady na home office?
Tady se pravidla státní služby liší od obecné úpravy zaměstnanců podle zákoníku práce.
Zákoník práce v § 190a umožňuje u běžných zaměstnanců náhradu nákladů při práci na dálku buď podle prokázaných výdajů, nebo formou paušální částky. Pro rok 2026 byla obecná paušální částka stanovena na 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.
U státních zaměstnanců však nelze toto číslo jednoduše automaticky použít.
- 112 zákona o státní službě totiž stanoví, že náhrada nákladů vzniklých při výkonu služby z jiného místa státnímu zaměstnanci nepřísluší. Výjimkou je situace, kdy kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací stanoví poskytování takové náhrady paušální částkou podle pravidel zákoníku práce.
Částka 4,70 Kč pro rok 2026 proto neznamená, že každý státní zaměstnanec automaticky dostane za hodiny práce z domova 4,70 Kč. U státní služby je nutné posoudit speciální úpravu podle zákona o státní službě a případnou kolektivní dohodu.
Zdroje: AdvokátníDeník.cz, Finance.cz, SíťPráce.cz, JenPráce.cz, Pracomat.cz, ZákonyProLidi.cz
https://unsplash.com/photos/home-office-with-green-walls-UUsQk_9bdR8
https://unsplash.com/photos/macbook-pro-on-brown-wooden-table-kw0z6RyvC0s
https://unsplash.com/photos/person-using-laptop-computer-Hcfwew744z4
https://unsplash.com/photos/macbook-pro-on-table-beside-white-imac-and-magic-mouse-hGV2TfOh0ns
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.