Rozhodujete se mezi zaměstnáním a podnikáním? Přemýšlíte, co přesně znamená být zaměstnanec vs OSVČ z právního hlediska? Zajímá vás, při jaké hrubé mzdě nebo výši fakturace vychází OSVČ lépe než zaměstnanec? Chcete vědět, kdy se přechod na OSVČ skutečně vyplatí a zda můžete být zároveň zaměstnanec i OSVČ?
Obsah článku
Zaměstnanec vs OSVČ z právního hlediska: jaký je hlavní rozdíl?
Při porovnání zaměstnanec vs OSVČ je nejprve potřeba pochopit rozdílné právní postavení obou forem práce.
Zaměstnanec vykonává práci v rámci hlavního pracovního poměru podle zákoníku práce. Zaměstnavatel určuje pracovní dobu, místo výkonu práce, přiděluje pracovní úkoly a odpovídá za dodržování pracovněprávních předpisů. Zaměstnanec má nárok na minimálně čtyři týdny dovolené, ochranu při výpovědi, příplatky za práci ve svátek nebo o víkendu i nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti podle zákonných podmínek.
OSVČ naproti tomu podniká na vlastní účet podle živnostenského nebo jiného oprávnění. Sama rozhoduje o pracovní době, vybírá klienty, sjednává ceny služeb a nese podnikatelské riziko. Právě podnikatelské riziko představuje jeden z největších rozdílů. Pokud zakázky nepřijdou, nevzniká nárok na pravidelnou mzdu.
Kolik odvádí OSVČ na pojistném a proč nelze porovnávat pouze výši odvodů
OSVČ platí zdravotní pojištění a sociální pojištění formou záloh. Výše odvodů se každoročně mění podle průměrné mzdy vyhlašované státem. U hlavní samostatné výdělečné činnosti existují minimální zálohy, které musí podnikatel odvádět i při nízkých příjmech.
Mnoho lidí porovnává pouze měsíční zálohy. Takové srovnání je zavádějící. Zaměstnanec totiž odvádí část pojistného přímo ze mzdy, zatímco významnou část odvádí za zaměstnance také zaměstnavatel. Skutečné náklady na zaměstnance jsou proto podstatně vyšší než jeho hrubá mzda.
Hlavní pracovní poměr nabízí vyšší jistotu i širší ochranu
Hlavní pracovní poměr přináší řadu výhod, které bývají při jednoduchém porovnání čistého příjmu opomíjeny.
Zaměstnanec získává placenou dovolenou, překážky v práci, ochranu při pracovním úrazu, podporu při mateřské a rodičovské dovolené i jednodušší přístup k hypotečním úvěrům. Banky totiž pravidelný příjem ze zaměstnání hodnotí zpravidla jako méně rizikový než příjmy z podnikání.
Významnou roli hraje také nemocenské pojištění. Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni automaticky. U OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Mnoho podnikatelů si jej neplatí, protože chtějí snížit pravidelné měsíční výdaje. V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti pak mohou zjistit, že jejich příjem prakticky zmizel.
Při jaké hrubé mzdě nebo fakturaci vychází OSVČ lépe než zaměstnanec?
Jedno univerzální číslo neexistuje. Výsledek ovlivňuje využití paušální daně nebo skutečných výdajů, druh vykonávané činnosti, výše nákladů, nárok na daňové slevy i další okolnosti.
U profesí s minimálními náklady, například programátorů, konzultantů, grafiků nebo marketingových specialistů, začíná být podnikání často finančně výhodnější již při fakturaci kolem 70 000 až 90 000 Kč měsíčně. Rozhodující ovšem není samotná fakturovaná částka, ale především skutečný roční zisk.
Situace se výrazně mění u podnikatelů s vysokými provozními náklady. Řemeslník pořizující drahé stroje nebo stavební firma nakupující materiál budou mít zcela jinou ekonomiku než poradce pracující z domácí kanceláře.
Kdy se přechod na OSVČ skutečně vyplatí?
Přechod na podnikání bývá ekonomicky zajímavý zejména tehdy, pokud máte stabilní okruh klientů, pravidelnou fakturaci a dokážete efektivně využívat výdajové paušály nebo skutečné náklady.
Významnou výhodou podnikání je možnost odečítat některé výdaje související s výkonem činnosti. Patří mezi ně například vybavení kanceláře, počítače, software, automobil používaný pro podnikání nebo vzdělávání související s oborem.
Současně je potřeba počítat s tím, že OSVČ sama financuje období bez zakázek, dovolenou, nemoc i část budoucího důchodu. Právě tyto položky bývají při prvním porovnání často opomíjeny.
Může být člověk zároveň zaměstnanec i OSVČ?
Ano. Česká legislativa umožňuje současně pracovat v zaměstnání i podnikat.
Velká část podnikatelů začíná právě tímto způsobem. Hlavní pracovní poměr jim zajišťuje stabilní příjem, zatímco podnikání postupně rozvíjejí ve volném čase.
V takovém případě se často jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Ta přináší nižší minimální odvody na sociální pojištění a za určitých podmínek může být administrativně i finančně výhodnější než podnikání jako hlavní činnost.
Důležité je ověřit, zda pracovní smlouva neobsahuje konkurenční doložku nebo jiná omezení týkající se podnikání ve stejném oboru.
Takže co vás reálně vyjde levněji?
Hlavní pracovní poměr nabízí vyšší právní ochranu, pravidelný příjem, placenou dovolenou, nemocenské zabezpečení a větší jistotu. OSVČ naopak získává větší svobodu, možnost optimalizovat daňovou zátěž a při dostatečně vysokém zisku dosáhnout vyššího čistého příjmu.
Přechod na podnikání se nejčastěji vyplatí lidem se stabilní klientelou, vyšší odborností a dostatečnou finanční rezervou. Před definitivním rozhodnutím se vždy vyplatí připravit individuální finanční model založený na vašich skutečných příjmech, nákladech a životní situaci.
Zdroje: MinisterstvoPráce.cz, ČeskáSprávaZabezpečení.cz, FinančníSpráva.gov.cz, VšeobecnáZdravotníPojišťovna.cz, PortálVeřejnéSprávy.cz, ZákonyProLidi.cz
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.