Říká se „škola základ života“. No jo, ale jaká škola?

Říká se „škola základ života“. No jo, ale jaká škola?

V průběhu celého života se nějak vzděláváme. Začínáme už jako malé děti v mateřské školce. I když mateřská školka nefunguje na klasickém výukovém systému, kde děti sedí ve školních lavicích a poslouchají výklad učitele, i tak se v ní naučíme spoustu věcí jako například základy slušného chování či základní hygienické návyky. Základní škola je zase místem, kde poprvé získáváme znalosti ve vědeckém slova smyslu. Stále se učíme poměrně základní věci, ale už to není jen nutné minimum, které potřebujeme k civilizovanému fungování. Na základní škole už dáváme prostor rozvoji a zvýšení naší inteligence, i když stále na nějaké startovací rovině. Střední škola už není na rozdíl od předchozích povinná, nicméně naší společností je stále vnímána jako nějaký nutný základ pro budoucí povolání. Na střední škole pro nás nastává poprvé možnost nějaké základní specializace v určitém oboru. Můžeme se buďto vyučit nějakému řemeslu, nebo získat vědomosti v oblasti ekonomie či pedagogiky.

Naprosto jiný rozměr nám potom nabízí vysoká škola. Na vysokou školu je dnes pohlíženo mnoha způsoby. Někteří ji povařují za zbytečnou a jiní zase za nutný předpoklad kvalitního života. Škála oborů na vysoké škole je tak široká, že často ani nevíme, jakou práci bychom po jejich vystudování mohli reálně dělat. To je často také důvodem, proč jsou dnes někteří lidé ke studiu na vysoké škole tak kritičtí.

Co se týče samotných studentů vysokých škol, také bychom je mohli rozdělit do několika skupin. První skupina jsou lidé, kteří studují proto, že je daný obor jednoduše zajímá a chtějí se o něm dozvědět co možná nejvíce informací a získat v něm maximální přehled, aniž by uvažovali nad budoucím uplatněním. Těchto lidí je bohužel čím dál tím méně. Další skupinou jsou lidé, kteří chtějí mít vystudovanou vysokou školu, aby získali jistý společenský status a z nabízených oborů si vyberou ten, který je jim nejblíže, a který je alespoň trošku zajímá. Poslední skupinou jsou potom studenti, kteří studují vysokou školu jenom kvůli titulu a usilují o jeho co nejjednodušší získání. Těmto lidem je zpravidla jedno, jestli budou studovat psychologii, matematiku či angličtinu. Hlavním cílem pro ně je získat vysokoškolský titul.

To, že dnes přibývá lidí, kteří prahnou po zisku vysokoškolského titulu, aniž by vůbec uvažovali, jestli vysokou školu studovat chtějí či jestli je nějaký obor skutečně zajímá je zapříčiněno zejména jakýmsi společenským tlakem na mladé lidi. Vysokou školu má dnes skoro každý mladý člověk a v lidech to potom vzbuzuje dojem, že jestli chtějí někdy v životě prorazit, bez vysoké školy se neobejdou. Dalším důvodem může být také tlak ze strany rodičů a prarodičů, v jejichž době bylo studium na vysoké škole vnímáno jako něco výsostného, co si nemohl dovolit každý.

Vysoká škola je místo, kde můžeme získat maximum znalostí v oboru, který nás zajímá. Bez práce ale nejsou koláče a tak ani nabytí těchto vědomostí není zadarmo. Studium na vysoké škole je náročné, a proto pokud se ji rozhodneme studovat je dobré si vybrat obor, který nás opravdu baví.