Účetní závěrka představuje souhrn prací na účetní uzávěrce v povinných finančních výkazech, které následně podávají informace o celkové ekonomické situaci společnosti. Co to je účetní závěrka? Co lze vyčíst z účetní závěrky? A víte, jaký je rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou?
Co to je účetní závěrka?
Povinnosti vztahující se k účetní závěrce stanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“). Zákon o účetnictví v § 18 odst. 1 účetní závěrku definuje jako nedílný celek, který sestavují účetní jednotky. Tvoří ji:
- rozvaha (výkaz o finanční pozici),
- výkaz zisku a ztráty a
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace předešlých dvou částí.
Některé účetní závěrky obsahují také
- přehled o peněžních tocích a
- přehled o změnách vlastního kapitálu.
Účetní závěrka je souborem dokumentů, které mají za cíl informovat ostatní subjekty (např. stát, akcionáře, banky, dodavatele, veřejnost) o majetkové a finanční kondici společnosti. Tyto dokumenty musí být sestaveny v souladu s účetními zásadami a podávat věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech společnosti. V žádném případě by účetní jednotka neměla zastírat a skrývat skutečný stav použitím nesprávných účetních metod. Dodržení těchto zásad je v případě auditovaných společností kontrolováno auditorem, který vykonává audit.
Druhy účetní závěrky
Podle toho, kdy se účetní závěrka sestavuje, rozlišujeme 4 druhy:
- Řádná účetní závěrka – sestavuje se k poslednímu dni účetního období (kalendářní nebo hospodářská rok).
- Mimořádná účetní závěrka – sestavuje se ve výjimečných případech k jinému než poslednímu dni účetního období. Například ke dni před vstupem do likvidace, ke dni předcházejícímu dni vstupu do konkursu nebo k rozhodnému dni přeměny.
- Mezitímní účetní závěrka – provádí se v průběhu účetního období. Slouží ke zjištění aktuálního stavu společnosti v průběhu účetního období.
- Konsolidovaná účetní závěrka – účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace. Informuje o konsolidačním celku. Tuto závěrku musí sestavit (přebírá povinnost za konsolidovaný celek) účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou.
Co musí obsahovat účetní závěrka?
Účetní závěrka účetních jednotek musí podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví obsahovat:
- název účetní jednotky nebo obchodní firmu a sídlo; obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo,
- identifikační číslo a informaci o zápisu do veřejného rejstříku,
- právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
- předmět podnikání nebo jiné činnosti,
- rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
- okamžik sestavení účetní závěrky, který nastává podpisem účetní závěrky ze strany statutárního orgánu, tento podpis patří také mezi povinnou náležitost účetní závěrky.
Co lze vyčíst z účetní závěrky?
Rozvaha je přehledem majetku a zdrojů financování společnosti. Podává manažerskému týmu informaci o majetku společnosti a zdrojích krytí tohoto majetku. Majetek podniku tvoří aktiva a zdroje krytí jsou pasiva. Její přesná struktura je stanovena v Příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je přehledem jednotlivých nákladů a výnosů společnosti. Podává informaci, jakého hospodářského výsledku (zisku nebo ztráty) společnost ve sledovaném období (i minulém období) dosáhla. Z výkazu lze vyvodit důležité informace (např. materiálovou náročnost nebo mzdovou náročnost), výši daní nebo odpisů. Přesná struktura je stanovena Příloze č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Příloha v účetní závěrce doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Velmi důležité jsou v příloze např. údaje o nezaplacených daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění, má-li totiž firma finanční problémy, tak v první řadě přestává platit pojistné.
Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje přehled položek vlastního kapitálu včetně jejich změn, ke kterým došlo v průběhu účetního období. Přehled peněžních toků (cash flow) informuje i peněžních tocích ve společnosti a současně peněžní toky rozděluje do tří kategorií dle činnosti na provozní, investiční a finanční.
Kdy je účetní závěrka?
Účetní závěrka musí být po sestavení projednána valnou hromadou do 6 měsíců od konce účetního období. Po schválení účetní závěrky a ověření auditorem (u společností, kterým vzniká tato povinnost) musí do 30 dnů od splnění těchto podmínek dojít ke zveřejnění v obchodním rejstříku. Nejpozději však do 12 měsíců od konce účetního období. I v případě, že společnost nemá ověřenou nebo schválenou účetní závěrku, musí stejně dojít ke zveřejnění.
Účetní závěrka je zveřejněna ve stejném rozsahu, v jakém je sestavena. Pouze malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Za nezveřejnění a nedodržení předepsaných náležitostí, neověření auditorem nebo neuchování účetní závěrky může být uložena pokuta až do výše 3 % aktiv společnosti, doporučujeme tedy plnit zákonné povinnosti řádně a včas.
Jaký je rozdíl mezi řádnou a mimořádnou účetní závěrkou?
Řádná účetní závěrka i mimořádná účetní závěrka je sestavena účetními jednotkami k rozvahovému dni. Rozvahový den je dnem, kdy jednotky uzavírají účetní knihy. V případě řádné účetní závěrky se uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období. Mohou však nastat výjimečné případy, kdy je potřeba účetní knihy uzavřít i k jinému než poslednímu dni účetního období (např. ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace nebo za dalších situací uvedených v § 17 odst. 2 zákona o účetnictví). Za těchto okolností se pak sestavuje mimořádná účetní závěrka.
Účetní jednotky však mohou na základě požadavku zvláštního předpisu sestavit v průběhu účetního období i tzv. mezitímní účetní závěrku, aniž by uzavřely účetní knihy. Konsolidovaná účetní závěrka je ze zákona povinná pro účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi a zároveň jsou tzv. ovládajícími osobami