Návrh na vklad je písemná žádost o to, aby katastrální úřad provedl zápis vzniku, změny, zániku, promlčení a uznání existence nebo neexistence určitého práva. Ke vzniku takového práva nestačí, když pouze vkladovou listinu podepíšete, ale musíte ji předložit k zápisu do katastru nemovitostí. Aby vkladová listina mohla být zapsána do katastru, musíte předložit návrh na vklad na přesně stanoveném formuláři, jehož přílohou bude vaše vkladová listina a případně i další potřebné listiny. Které stavby se evidují v katastru nemovitostí? Co se nemusí zapisovat do katastru? Při podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí i při dalších službách a žádostech je třeba počítat s úhradou správních poplatků. Kdo platí poplatek za vklad do katastru nemovitostí?
Co je katastr nemovitostí?
Katastr neboli katastr nemovitostí (KN) je podle § 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech, který zahrnuje jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.
Rozumíme jím zdroj informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.
Katastrální vyhláška
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“) upravuje především obsah souboru geodetických a popisných informací, ale také činnost při správě a obnově katastrálního operátu, postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny a formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv. Katastrální vyhláška rovněž upravuje listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků a označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.
Co je v katastru nemovitostí?
V katastru nemovitostí je přesná specifikace v podobě parcelních čísel, druhů pozemků a jejich výměry, čísla popisná a evidenční. V katastru nemovitostí jsou rovněž práva vlastníka předmětných nemovitostí nebo jiného oprávněného ve vztahu k dané nemovitosti.
Do katastru nemovitostí může každý nahlížet dle potřeby a pro svou potřebu pořizovat výpisy, opisy a náčrty. Ze sbírky listin katastrálního úřadu je možné získat ověřené nebo prosté kopie listin, které jsou potřeba.
V katastru nemovitostí se evidují údaje o pozemcích v podobě parcel, o budovách a stavbách, které můžou i nemusí být součástí pozemku (např. rodinné domy, bytové domy, stavby pro rodinnou rekreaci a jiné), o právu stavby, bytových či nebytových jednotkách, o omezeních vlastnického práva (zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva k nemovitosti, práva stavby, exekuce a podobně), oprávněních vlastníka nemovitosti (oprávnění vlastníka z věcného břemene např. chůze a jízdy přes sousední pozemek), probíhajících neukončených řízeních (tzv. plomba) a nabývacích titulech a jiných podkladech, na jejichž základě byl zápis do katastru proveden (tj. kupní smlouvy na nemovitost, darovací smlouvy, usnesení o dědictví atd.).
Co se nemusí zapisovat do katastru?
Zápisem týkajícím se práv do katastru nemovitostí se rozumí zápis věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Existují tři druhy zápisů do KN:
- vklad,
- záznam,
- poznámka.
Podle nové právní úpravy se však všechna věcná práva zapisují vkladem.
Do katastru nemovitostí se zapisují dokončené stavby o ploše větší než 16 m². Zapisovat se do katastru nemovitostí nemusí drobné stavby – bazény, různé konstrukce, sloupy nebo zpevněné plochy. Výjimku představuje garáž, která není považována za drobnou stavbu.
Které stavby se evidují v katastru nemovitostí?
V katastru nemovitostí se evidují stavby vybrané stavby, nejsou-li součástí pozemku či práva stavby, pozemky, jednotky, práva stavby. Vybrané stavby zahrnují budovy s výjimkou drobných staveb.
Vklad do katastru nemovitostí
Vkladem se zapisují na základě návrhu vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence práv uvedených v § 11 katastrálního zákona. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se podává pouze na stanoveném formuláři, který obsahuje náležitosti stanovené v § 14 odst. 1 katastrálního zákona.
Pro zápis stavby do katastru nemovitostí je třeba katastrálnímu úřadu doložit:
- návrh na vklad do katastru nemovitostí,
- geometrický plán pro zápis stavby do katastru nemovitostí,
- ohlášení změny údajů o pozemku,
- rozhodnutí obce o přidělení čísla popisného/evidenčního,
- sdělení o dokončení stavby.
Kdo platí poplatek za vklad do katastru nemovitostí?
Poplatek za vklad do katastru nemovitostí platí navrhovatel. Za každý návrh na vklad je třeba uhradit správní poplatek 2 000 Kč podle Položky 120 Přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Částku lze zaplatit platební kartou či v hotovosti na příslušném katastrálním pracovišti, nebo bezhotovostně na zvláštní účet státního rozpočtu zřízený u příslušného katastrálního úřadu. Při osobním podání návrhu na vklad získáte v podatelně příslušné platební údaje přímo, při podání prostřednictvím poštovního přepravce nebo datové schránky vám budou zaslány platební údaje po zaevidování návrhu. Poplatek můžete platit i kolkovými známkami, nepřevyšuje-li jeho výše 5 000 Kč.