Nemusíme mluvit stejnou řečí, abychom si rozuměli

Nemusíme mluvit stejnou řečí, abychom si rozuměli

 

I když angličtina dnes vládne světu a téměř v každé zemi na světě najdete alespoň část obyvatel, kteří ji plynně hovoří, její znalost není pro nikoho, snad kromě Američanů a Britů, podmínkou. Obzvláště v méně civilizovaných zemích a odlehlých částech světa anglicky nemluví téměř nikdo. V naší republice jsme zvyklý, že znalost angličtiny je základním předpokladem každého člověka, zejména mladých. Už na prvním stupni základní školy, kdy ještě pořádně neovládáme ani český jazyk, se nám ve školních lavicích snaží učitelé do hlavy nalít první anglická slovíčka. Dokonce už se objevuje i předškolní výuka angličtiny a není ani výjimkou, že po dokončení povinné školní docházky už „umíme“ základy i ze dvou cizích jazyků.  Je ale třeba si uvědomit, že všude je životní standart tak vysoko jako u nás, a tedy lidé mají často úplně jiné starosti než se učit cizí řeč. V některých rozvojových zemích je na tom školství tak špatně, že tamní obyvatelé neumí psát ani ve vlastní řeči.

Nejedná se ale zdaleka jen o rozvojové země, kde znalost angličtiny pokulhává. Starší generace, které neměli výuku angličtiny na škole, se ji taky nikdy pořádně nenaučili. Je potom problém, když narazíme na člověka z jiné země, který neovládá náš jazyk ani jiný, kterým mluvíme. Pokud se jedná o prodavače v obchodě, rukama nohama se nějak domluvíme a předvedeme, co chceme. Větší problém ale nastává, když se jedná o nějakého odborníka, který kupříkladu pořádá přednášku, která nás zajímá, ale v jeho jazyku z ní nerozumíme ani slovo. Není také výjimkou, že lidé cestují do jiných zemí za různými odborníky, které v České republice nemáme. Velice často se jedná například o lékaře. Pokud například zjistíme, že máme nemoc, na kterou v České republice není lék, ale například v Maďarsku existuje lékař, který se na léčbu této nemoci specializuje a může nám tedy pomoci, asi bychom s jeho návštěvou neotáleli. Problém ale nastává ve chvíli, kdy zjistíme, že ovládá jenom jeho rodný jazyk maďarštinu. V tomto případě je naší spásou jedině překladatel, který tento jazyk ovládá.

Využívat služby tlumočníků a překladatelů nemusí zdaleka jen vysoce postavení politici nebo prezident. Potřebovat je můžeme i my. Naštěstí v dnešní době snad neexistuje jazyk (alespoň z těch používaných), který by se někdo na světě neučil. Když tedy budeme hledat překladače jakéhokoliv jazyka, vždy na někoho narazíme.