Jak poznáme, že je naše dítě na školku připravené?

Jak poznáme, že je naše dítě na školku připravené?

Na rozdíl od základní školy, kde je přesně daný věk, v jakém má dítě do školy nastoupit, u mateřské školky je to jinak. Nikde není napsáno, v kolika letech má dítě do mateřské školky nastoupit. Z vývojového hlediska je nejlepší nastoupit zhruba ve třech letech. Není to však striktně dané, a tak záleží hlavně na rodičích, kdy uznají, že je jejich dítě na školku připravené. Bohužel se však rodiče často neřídí tím, kdy je na školku dítě zralé, ale spíše tím, kdy jsou na ni připraveni oni. Podobně jako je běžné, že se rodiče nutně musí vrátit do práce, a tedy dávají dítě do školky velice brzy, aniž by hlouběji zjišťovali, jestli je na to jejich dítě připravené, existuje také opačný extrém. Některým maminkám zase přijde, že ve školce jejich děťátko nenaučí o nic víc než ony sama doma a nástup do školky oddalují až do naprosté nevyhnutelnosti.

Ani jeden přístup není úplně správný. Nástup do školky je zlomovým okamžikem v životě dítěte a je pro něj první velkou zkouškou, kterou musí zvládnout samo. Stejně tak, jako není dobré dávat dítě do školky příliš brzy, není ani dobré s nástupem do školky příliš otálet. Jak ale poznat tu ideální dobu, kdy máme našeho drobečka poslat poprvé do školky?

Existují věci, které nám mohou napovědět, jestli už je naše děťátko na školku připravené. Jakmile dítě začne samo hledat nové činnosti, podněty a kamarády, je to pro nás signál, že je na vstup do mateřské školky připravené. Školka se pro něj stane zdrojem poznání nových věcí a místem, kde začne objevovat svět.

Mimo tyto spontánní signály potřebuje dítě před nástupem do školky umět také pár praktických věcí. S těmi mu však musíme pomoci my jako rodiče. V době, kdy se rozhodneme pro nástup do školky, by dítě mělo znát a umět říct své jméno a příjmení, samo se umět vysmrkat, vyzout a nazout si boty, spolupracovat při oblékání, držet lžíci, umět se najíst a sedět při jídle u stolu, používat toaletu, umět si samo umýt a utřít ruce, umět si vyčistit zuby a ujít kratší vzdálenost. Pochopitelně není moudré vše začít dítě učit na poslední chvíli, ale postupně a pomalu.

I když je dítě na mateřskou školku připravené, vstupem do ní dochází přirozeně k narušení jeho pocitu bezpečí a jistoty. Musíme tedy počítat s tím, že pár slziček prvních pár dnů asi uroní. V této fázi je velice důležitý pozitivní a jistý přístup rodiče. I když nám to bude rvát srdce, měli bychom odejít co nejdříve to půjde. Tím, že budeme loučení protahovat, celou situaci jenom zhoršíme. Každé ráno bychom měli dítěti říct, co ho ve školce čeká a kdy si pro něj přijdeme. Ze začátku si dítě vyzvedáváme co nejdřív a postupně pobyt ve školce prodlužujeme, ať má dítě čas se adaptovat.