Placené volno: Kdo a kdy na něj má nárok a jak je placené

Placené volno: Kdo a kdy na něj má nárok a jak je placené

V životě se někdy vyskytne situace, kdy potřebujete den nebo dva dny volna k vyřízení zdravotních či rodinných záležitostí. Možná si pro tyto případy raději berete dovolenou. Ne vždy je to však potřeba! Jak definuje zákoník práce placené volno? Ve kterých případech máte nárok na placené volno? Kdo má nárok na volno při úmrtí? Je nárok na placené volno při hledání nového zaměstnání?

Co je to pracovní volno?

Pracovní volno je volno, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na základě jeho nároku na něj. Rozlišujeme pracovní volno bez náhrady a pracovní volno s náhradou mzdy – tedy neplacené a placené volno.

V průběhu realizace pracovního závazku dochází často k situacím, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívajícího ve výkonu práce. Důvodem jsou skutečnosti, které toto plnění učiní nemožným, nebo jej značně ztíží. Jedná se o právní skutečnosti, které souhrnně označujeme jako jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance.

Jiné důležité osobní překážky v práci upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Zákoník práce placené volno definuje v ustanovení § 199. Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy či platu, je vymezen v příloze nařízení vlády.

Pracovnělékařská prohlídka a běžná návštěva lékaře

Máte-li od zaměstnavatele nařízenou lékařskou prohlídku nutnou k výkonu zaměstnání, máte na placené volno nárok.

Jedná-li se běžnou lékařskou návštěvu lékaře, situace je poněkud složitější. Zaměstnavatel je povinen svému zaměstnanci poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy či platu, pouze pokud vyšetření či ošeření nemohlo být provedeno mimo pracovní dobu. Volno zaměstnavatel umožní pouze na nezbytně nutnou dobu.

Placené volno zaměstnanec od zaměstnavatele navíc dostane pouze v případě, že vyšetření či ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které:

  • je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil,
  • je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance,
  • je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Pokud bylo vyšetření či ošetření provedeno v jiném než ve výše popsaném zdravotnickém zařízení, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada mzdy či platu mu však přísluší nejvýše za dobu nezbytně nutnou.

Darování krve či plazmy

Jste-li pravidelným dárcem krve či plazmy, máte nárok nejen na cestu na odběr a zpět, ale také na zotavení po odběru v délce 24 hodin. Darovat krev lze přitom maximálně čtyřikrát až pětkrát ročně. Na rozdíl od toho lze krevní plazmu darovat každých 14 dní, což může teoreticky znamenat 24 volných dní v roce. Český zákon navíc nijak nerozlišuje dárcovství bezplatné a úplatné

Obdobná situace panuje i při darování dalších biologických materiálů. Odběr, cesta i zotavení by se měly vejít do 48 hodin. Lékař však může ze závažných důvodů tuto dobu prodloužit až na 96 hodin.

Nemoc a indispoziční volno neboli Sick day

Jste-li nemocní a dostali jste potvrzení o pracovní neschopnosti od lékaře, máte po dobu prvních 14 dnů nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (60 % vaší průměrné mzdy). Pokud nemoc trvá déle než 14 dní, máte nárok na nemocenskou, která je vyplácena státem. Výše dávky je podobná jako při náhradě mzdy od zaměstnavatele.

V praxi se lze také setkat s indispozicím volnem, které se často nazývá Sick Day. Jedná se o benefit, který vám může zaměstnavatel nabídnout, a vy ho můžete využít v případě, že vám není dobře, ale ne do takové míry, že musíte navštívit lékaře. Ze zákona na něj však nárok nemáte.

Doprovod rodinného příslušníka k lékaři

Pokud doprovázíte člena rodiny k lékaři, máte nárok na placené volno v délce maximálně jednoho dne. A to pouze v případě, že je doprovod nutný (například malé dítě) a návštěva nešla provést mimo pracovní dobu. Avšak musí se jednat pouze o blízké členy rodiny. U doprovodu ostatních blízkých osob nárok na volno sice máte, ale je neplacené.

placene volno svatba

Placené volno: Svatba

Pokud se ženíte či vdáváte, z hlediska pracovního práva se vám vyplatí stanovit termín obřadu na pracovní den. V takovém případě máte nárok na dva dny volna. Jeden den vždy připadá na samotnou účast na obřadu. Je-li obřad o víkendu či ve svátek, máte nárok pouze na jeden den volna. Náhrada mzdy vždy přísluší pouze za jeden den.

Také svatba některých dalších příbuzných zaslouží volno. V případě že se žení či vdává vaše dítě, máte nárok na jeden den placeného volna. Naplánoval-li si třeba druhou svatbu váš rodič, jednodenní volno dostanete pouze neplacené.

Narození dítěte

Při narození dítěte má otec nárok na placené volno, avšak na nezbytně nutnou dobu:

  • k převozu matky dítěte do zdravotnického zařízení a zpět (s náhradou mzdy),
  • k účasti při porodu (bez náhrady mzdy).

Kdo má nárok na volno při úmrtí?

Úmrtí v rodině může znamenat nárok až na tři dny placeného volna (v případě manžela, manželky, druha, družky či dítěte). Dva dny se přitom vztahují k úmrtí samotnému a jeden den pro účast na pohřbu.

Na jednodenní placené volno máte nárok, pokud jde o pohřeb vašeho rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence. K tomu můžete připočítat ještě jeden den, pokud obstaráváte pohřeb.

U vzdálenějších příbuzných jako je prarodič váš či vašeho manžela, vnuka, případně jiné blízké osoby, která s vámi žila v domácnosti v době úmrtí, máte nárok na placené volno po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den. Stejné podmínky platí i pro pohřeb spoluzaměstnance. Osoby účastné na pohřbu určuje zaměstnavatel sám.

Na pohřeb vzdálenějších příbuzných jako je strýc, teta, bratranec či sestřenice je třeba vzít si dovolenou, případně se individuálně dohodnout se zaměstnavatelem. Zákon vám ale v tomto případě již nic nezaručuje.

S úmrtím souvisí i projednávání dědictví. Jste-li z tohoto důvodu předvoláni k notáři, máte nárok na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy či platu.

Placené volno: Pohřeb

Jestliže obstaráváte pohřeb pro rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence vašeho manžela, jakož i manžela vašeho dítěte nebo manžela vašeho sourozence, máte nárok na placené volno. V případě účasti na pohřbu manžela, manželky, druha, družky či dítěte máte nárok na placené volno.

Studijní volno

Pokud při práci studujete, je třeba nejprve se zaměstnavatelem dohodnout, zda s vaším studiem souhlasí a chápe je jako zvýšení kvalifikace nezbytné pro vaši pozici. V takovém případě máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku:

  • v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
  • 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
  • 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
  • 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
  • 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Prohloubení kvalifikace pak znamená doplňkové školení či kurz, který vám může zaměstnavatel nařídit. V takovém případě vám také poskytne náklady na školení a samotná účast na něm se považuje za výkon práce. Vzniká tak nárok na placené volno.

Vyhledání nového zaměstnání

Vzniká nárok na placené volno při hledání nového zaměstnání? Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. Nejvýše však 1 půlden v týdnu po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců. Náhrada mzdy nebo platu příslušní jen v případě, že se jedná o výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Jedná se o účelové pracovní volno a zaměstnanec je povinen zaměstnavateli prokázat, že pracovní volno čerpal skutečně k vyhledání nového zaměstnání.

narok na placene volno

Stěhování

Dalším důvodem poskytnutí volna může být i stěhování. Zde se rozlišuje, zda je stěhování v zájmu zaměstnavatele, pak poskytne pracovní volno s náhradou mzdy. Není-li tomu tak, lze poskytnout neplacené pracovní volno nejvýše na jeden den při stěhování v téže obci a při stěhování do jiné obce nejvýše na dva dny.

Náhradní volno za přesčasy či práci ve svátek

V určitých situacích vás může hnát zaměstnavatel do práce i ve svátek, případně vám nařídit přesčasy. Zaměstnavatel má dvě možnosti kompenzace, a to příplatek, případně náhradní volno.