Vrba se stala dřevinou roku

Vrba se stala dřevinou roku

Česká lesnická společnost je dobrovolná, nepolitická, stavovská společenská organizace, která sdružuje fyzické i právnické osoby. Ty mají jedno společné. Jejich profesní činnost souvisí nebo souvisela s lesem, s lesním hospodářstvím, s lesnickým školstvím, výzkumem, vzděláváním, s dřevařstvím, ochranou přírody a krajiny. Vznikla v roce 1990, kdy byla ustanovena valnou hromadou. Svou činností navazuje na sto padesátiletou tradici společenských organizací v oboru lesnictví. Spolek si klade za úkol vzdělávat své členy a případně i další zájemce, zvyšovat jejich odbornou úroveň, věnovat se vývoji, lesnickému výzkumu, práci s mládeží, ochraně přírody a krajiny. Česká lesnická společnost vydává odborné publikace, spolupracuje s profesními organizacemi v rámci České republiky i v zahraničí, ústředními a státními orgány, výzkumnými ústavy a školami, její členové píší články do různých periodik se snahou obor popularizovat.

Pokud se ohlédneme za akcemi, které byly pořádány v loňském roce, můžeme připomenout problematiku zalesňování zemědělských půd. Na konci 20. století došlo k útlumu zemědělské výroby na méně kvalitních zemědělských půdách. Tyto půdy se zalesňovaly, činnost byla podporována z národních i evropských zdrojů. První z nově založených porostů už budou dosahovat stáří kolem dvaceti let.

Nejproduktivnější dřevinou mírného pásma je douglaska tisolistá. V našich lesích je na zhruba 0,25 procentech lesní půdy, ale má velký potenciál využití, o které je značný zájem. A právě proto byl této dřevině věnován speciální seminář.

Dřevinou roku 2018 se stala vrba. Z vědeckého hlediska je nejzajímavější dřevinou v naší zemi, zahrnuje 21 původních domácích druhů. Je důležitým hospodářskými činitelem pro své mnohostranné využití v košíkářském průmyslu, energetice i jako ochrana svahů na březích, pro rekultivaci lomů a výsypek. Pěstuje se dokonce jako zemědělská plodina pro produkci biomasy, její růst se testuje na značně odlišných stanovištích, jako jsou Průhonice nebo Šumava.

Stálým problémem jsou škody, které na lesních porostech způsobuje zvěř. Řešením je změna druhového složení lesů v reakci na změny klimatu, protože vznikem kalamit na rozsáhlých územích a náhradou zaniklých stromů mladými porostem bude problematika škody zvěří ještě aktuálnější.