Po stopách císařské silnice

Po stopách císařské silnice

Je zajímavé se zamyslet, že místy kudy dnes vysokou rychlostí denně projíždějí stovky automobilů, už kdysi dávno vedly důležité dopravní tahy, kudy každý den projíždělo mnoho povozů s koňmi a kde vzkvétal obchod. Nebudeme se vracet do úplně dávné minulosti, kdy vozu stačila zpevněná stezka, ale do dob, kdy u nás začalo první významnější cílené budovaní umělých silnic. Jendou z prvních “erárních” nebo císařských cest u nás byla cesta od Vídně přes Brno, Vyškov a Prostějov až do Olomouce a od tam ještě dál do Čech, Pruska a Polska. Císařská cesta proto, že ji nechal vybudovat císař Karel VI v roce 1727 a její stavba skončila v roce 1740. Někdy se této cestě říkalo také Slezská nebo Těšínská.

I když se může zdát, že přísná pravidla na to, jaké přesné parametry mají silnice splňovat jsou až výdobytky moderní doby, už tehdy byly podmínky velmi přísné. I když slezská cesta nesplňovala všechny podmínky, například místy neměla předepsaný povrch nebo šířku a chyběly postranní cesty, na její trase vzkvétal obchod ve velkém. Silnice pomohla i obci Brodek u Prostějova, kde přítomnost cesty ovlivnila produkci brodeckých džbánků a se svou roční produkcí a příhodnou trasou u císařské silnice byl a obec ve své době první mezi výrobci keramiky na Moravě. Nedaleko dnešního úřadu městyse také stojí zámek Brodek u Prostějova, kde ve své době sídlil korunní princ Bedřich, který se později stal císařem. Silnice do obce přivedla i mnoho dalších významných osobností.

Pro obce však z přítomnosti cesty plynuly i jisté povinnosti a nesnáze, například v dobách válek byly dříve “na ráně” a v dobách míru se o svůj úsek cesty starat, odklízet sníh, vysazovat stromy.