Nejen parky mohou být národní

Nejen parky mohou být národní

Česká republika je plná dechberoucích památek a přírody. Nejen přírodní rezervace však mohou být jmenovány například národními přírodními parky. Také památky se mohou ve svém názvu pyšnit přídavkem „národní“.

Kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Titul „národní památka“ však stavba nemá odjakživa. O tom, co se kulturními památkami stane, rozhoduje vláda České republiky. Vláda nařídí, které památky se stanou národními a dále stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení takových památek připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

Národní památky jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek, který v současnosti čítá přes 300 rejstříkových čísel národních kulturních památek. Ty jsou tam zaznamenávány pod čísly jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů. A co třeba v Ústředním seznamu kulturních památek najdeme?

Národní kulturní památky jsou zde zaznamenávány napříč věkem, tedy od těch pravěkých až po památky z konce 20.století. Za jednu z nejstarších památek, kterou v seznamu najdeme, by se dalo považovat například archeologické naleziště Dolní Věstonice.

Největší zastoupení a hlavně největší oblíbenost mezi turisty mají pravděpodobně památky Středověké. Z takových můžeme jmenovat například Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích. Novověké památky reprezentuje například turisticky oblíbená vila Tugendhat v Brně a 20. století nám zase připomene hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce.

Největší zastoupení mají v těchto památkách pochopitelně hrady, zámky, kostely a kláštery. Nechybějí zde však ani památky lidové architektury jako je například Mikulášovo fojtství v Jesenné. Dále také dopravní či průmyslové stavby.

Nás jakožto potencionální návštěvníky však budou pravděpodobně nejvíce zajímat právě památky klasického typu, tedy zmíněné hrady a zámky. Takové hrady a zámky většinou nenajdeme v centrech měst, ale spíše na jeho periferiích či přímo v nějaké vesničce. Spojit takový výlet na jednu z našich národních památek a ještě se u toho pokochat krásou okolních vesniček, tak není rozhodně na škodu. Naopak by některé zapřisáhlé „měšťáky“ mohl život na takové dědině docela překvapit. Sice tam nenajdeme spoustu obchodů ani ruch ulice, zato se zde můžeme setkat s panenskou přírodou a neuvěřitelným klidem, který jí prostupuje. A dopřát si čas od času takový relax v přírodě, je dobré nejen pro naše zdraví, ale také pro psychickou pohodu.