Část dlouho diskutované novelizace zákoníku práce nabyla účinnosti začátkem října, zbytek změn můžeme očekávat 1. ledna příštího roku. Novela přinesla už nyní mnoho zásadních změn, týkajících se doručování, dohod konaných mimo pracovní poměr nebo informační povinnosti zaměstnavatelů. Po zkušenostech z celosvětové pandemie, která zapříčinila nárůst práce z domu se novela věnuje také otázce home office. Jaké změny v této oblasti zákoník práce přinesl? A na co máte nově při práci z domu nárok?
Co je to „home office“?
Jak už napovídá anglický název, při home office si přenášíte kancelář do svého domova. Někteří pracovníci vůbec nemají zřízené fyzické pracovní místo a veškerou práci vykonávají z domu, nejčastější je ale částečná práce na dálku, při níž pracuje zaměstnanec střídavě z domu a v podniku. Práce na Home office přináší mnohé benefity jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnanec má v první řadě flexibilnější pracovní dobu a sám si stanovuje dobu odpočinku a přestávky, zároveň ušetří čas i peníze za cestu do práce. Zaměstnavatelé můžou ušetřit za pronájem kancelářských prostor i energie, a především se home office stalo oblíbeným lákadlem nových zaměstnanců.
Mám na home office nárok?
Ani novelizace zákoníku práce nezaručuje právní nárok na, byť jen občasnou, práci z domu. V některých zaměstnáních je to samozřejmě naprosto nemyslitelné, v těch „kancelářských“ můžete zaměstnavatele o home office požádat a nastínit, jaké benefity mu to může přinést. Nově ale bude muset zaměstnavatel písemně zdůvodnit nevyhovění požadavku, pokud ho o práci z domu požádá:
- těhotná zaměstnankyně,
- zaměstnanec/zaměstnankyně pečující o dítě mladší 9 let nebo
- zaměstnankyně/zaměstnanec dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni.
Povinná písemná dohoda pro práci na dálku
Aby mohl zaměstnanec pracovat na dálku, musí podle § 317 zákoníku práce nově uzavřít se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Tuto dohodu lze poté vypovědět s patnáctidenní lhůtou. Pokud zaměstnavatel dohodu o práci na dálku v rozporu se zákonem neuzavře, dopustí se tím přestupku, za který mu hrozí pokuta ve výši až 300 000 korun. Zákon neupravuje náležitosti takové dohody, obecně je ale vhodné sjednat:
- místo nebo více míst výkonu práce na dálku,
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
- rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem a
- dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá.
Je zároveň důležité dbát i při této formě výkonu práce na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také na zákonnou podmínku, zakotvenou v § 317 odst. 4 písm. a) zákoníku práce, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Náhrada nákladů zaměstnavatelem
Novela se věnuje také náhradě nákladů, které zaměstnanci při práci na home office vznikají. Typicky se jedná o zvýšené náklady na topení a elektřinu. Náhradu těchto nákladů může zaměstnavatel vyřešit několika způsoby.
- Paušální částka
Nejjednodušším způsobem hrazení nákladů je úhrada paušální částky za každou započatou hodinu práce z domu. Paušální částka se stanovuje podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem a její přesná výše je vyčíslena ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí. V současné chvíli je sazba určena na 4,60 koruny za hodinu práce. Pokud zaměstnavatel poskytuje paušální částku v zákonné výši, tato nepodléhá dani z příjmu, pokud je však částka vyšší, dani už podléhá. Zároveň platí, že vyšší paušální sazba je možná pouze v soukromém sektoru, zaměstnanci státu nebo územních samosprávných celků se musí spokojit se zákonnou paušální částkou. - Úhrada prokázaných nákladů
Poněkud komplikovanější, a to zejména pro zaměstnance, je možnost úhrady skutečně vynaložených nákladů. Aby je mohl zaměstnavatel proplatit, musí je zaměstnanec v první řadě doložit. - Náhrada nákladů zaměstnanci nepřísluší
Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou písemně sjednat, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší. Opačně je tomu u tzv. „dohodářů“, tedy osob, které práci vykonávají na základě DPP nebo DPČ. Těm primárně úhrada nákladů nepřísluší, toto právo si musí nejdříve se zaměstnavatelem výslovně sjednat.
