Přírodní pestrost naší malé vlasti je udivující. Najdete tu vše od vysokých hor, přes hluboké lesy, teplomilné vinohrady až po močály a rašeliniště. Když se řekne Třeboňsko, snad každému se vybaví rybníky a rybářství. Ne nadarmo je tato oblast chráněným územím. Prolíná se zde unikátní příroda s kulturní krajinou protkanou sítí umělých stok a rybníků. Lidé si vždy dokázali poradit a původní močály přetvořili na úrodné krajiny a rybníky bohaté na ryby. Rovinatá krajina je navíc jako dělaná pro cyklistiku a málokde se naskýtají podobné pohledy na krajinu posetou tisícem rybníčků, protkanou klikatou meandrující řekou a posetou mnoha zámky.
Téměř na hranicích s Rakouskem, na území CHKO Třeboňsko a přírodní rezervace Horní Lužice se rozkládá malá obec Halámky. Stářím se obec řadí mezi mladší, vznikla v roce 1770 a až do roku 1920 nesla název Witschkoberg a byla součástí Rakouského Vitorazka. Současný název Halámky znamená ves Halámků. Původně se jednalo o obec založenou dřevaři a uhlíři. Obec vždy obklopovaly lesy, a proto bylo významné dřevorubectví a výroba košíků. V současné době se za hranicemi obce těží písky a živce čímž vznikají rozsáhlá jezera.
Místní obyvatelé obec rozdělují na dvě pomyslné části “Hořejšek” a “Dolejšek”. Obcí prochází cyklostezka, což je v místním regionu velmi oblíbený sport. Pro turisty se nabízí několik možností ubytování v útulných penzionech i stravování ve výborných restauracích. Do Rakouska je to, co by kamenem dohodil, a i za hranicemi je mnoho zajímavých míst k prozkoumání.
Místní obyvatelé mají k dispozici obecní úřad, kulturní dům, kde se pravidelně koná řada oblíbených společenských akcí, ke sportu se nabízí fotbalové hřiště a v letních měsících jsou ideálním místem k osvěžení zatopené pískovny. Oblíbeným místem setkávání je potom nové prostranství před obecním domem. V obci najdeme i opravenou kapličku okolo které se tyčí památné lípy. Jako v mnoha dalších obcí, i zde působí sbor dobrovolných hasičů, který pomáhá pečovat o bezpečnost obyvatel i organizovat společenské akce.