Biotopy nejsou jen estetickým prvkem, ale také důležitou součástí pro zlepšení kvality městského života. Pomáhají vytvářet příjemné mikroklima a podporují biodiverzitu a nabízejí prostor pro relaxaci a rekreaci. V dnešním článku se podíváme na to, co je vodní biotop, jaké druhy biotopů existují, kolik stojí jejich realizace a jak mohou přispět k udržitelnějším městům.
Obsah
Jak vrátit zeleň zpět do města
Na přelomu první a druhé poloviny dvacátého století se v České republice začaly masivně stavět panelové domy. Vlivem urbanizace se začala postupem času z městského prostředí vytrácet i příroda.
I v dnešních městech převažuje beton, panely a asfalt oproti přírodě. Avšak v posledních letech se objevují zprávy o tom, jak se tohoto prostředí opět ujímá příroda. Můžeme se setkat se zelenými střechami, vertikální zahradou, ale co když se nevzhledné prostředí mezi paneláky promění v příjemný parčík se záhony trvalek, nově vysázenými stromy a vodním biotopem s příjemným posezením?
Příkladem může jít Ostrava
V nejlidnatější části Ostravy vznikla oáza klidu. Nevzhledný prostor mezi panelovými domy a školou byl proměněn na klidný parčík s vodním biotopem. Ten je doplněn dřevěným molem s lehacími pláty, což z něj dělá ideální místo pro relaxaci. Pěší komunikace byla nahrazena vodopropustným betonem a některé z nich jsou lemovány bohatými záhony trvalek. Celkově v okolí bylo vysázeno tisíce rostlin— od cibulovitých až po ty vodní.
Biotop nejen esteticky obohacuje prostor, ale také přispívá ke zlepšení mikroklimatu v hustě obydlené městské zástavbě.
konstatovala Hana Tichánková, náměstkyně primátora.
Na kolik celková revitalizace prostředí vyšla?
Podle Moravsko-slezského deníku došlo vedle vybudování biotopu i k revitalizaci okolní vegetace. V blízkosti biotopu bylo vysázeno více než 50 stromů, keřů a vlhkomilných rostlin, ale také přes pět tisíc cibulovin. Náklady na celý projekt dosáhly na 27 milionů korun bez DPH, přičemž 14,4 milionů bylo hrazeno z dotace Norských fondů.
Rostliny jako filtrační systém
Rostliny hrají důležitou roli pro udržení čisté vody v biotopech, zejména v regeneračních čistících zónách. Regenerační zóny jsou mnohem mělčí než zbytek jezírka a díky rostlinám, jako je rákos, ostřice nebo kosatec, dokážou efektivně odstranit zvody fosfor a další nečistoty.
Platí jednoduché pravidlo— čím větší je regenerační úsek, tím čistější voda v biotopu zůstává. Přesto je důležité mít na paměti, že voda v biotopu nikdy nebude tak dokonale průzračná jako bazénu. Jelikož se biotop během roku nezakrývá, padají do něj různé nečistoty jako je například hmyz, pyl a další spousta biologických materiálů, které se na čistotě vody projeví.
Kvalita vody v biotopu závisí také na velikosti jezírka a vyváženém poměru mezi regenerační a užitkovou zónou. Významný vliv má i počasí a teplota vzduchu, které mohou ovlivnit rychlost usazování nečistot na dně.
Výhody zeleně v městských oblastech
Zeleň v městských oblastech nepřináší jen estetickou hodnotu. Hraje klíčovou roli ve zlepšování kvality ovzduší. Stromy a rostliny absorbují škodlivé látky pomocí fotosyntézy a produkují kyslík, čímž přispívají k zdravějšímu prostředí. Navíc dokážou snížit teplotu okolního vzduchu o několik stupňů, což je v letních měsících k nezaplacení.
Inspiraci, že jde harmonicky propojit urbanismus a přírodu, nabízejí metropole jako je Singapur nebo třeba Amsterdam. Tyto města dokazují, že udržitelný přístup k plánování městských zelených ploch přináší nejen ekologické, ale také sociální a ekonomické benefity.
Závěr
Biotopy představují jedinečný způsob, jak vrátit přírodu do městského prostředí a zároveň přispět k jeho udržitelnosti. Nabízejí prostor pro relaxaci, zlepšují kvalitu ovzduší a mikroklima a podporují biodiverzitu.
Zdroje: RenovablesVerdes, Fórum ochrany přírody, Lepší noviny, O vodárenství, Moravsko-slezský deník, Livinis
Alex je kreativní duše a milovník kávy, pohybuje se mezi světem kvalitní kinematografie, historie a designu. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a vzdělává se v oblasti grafického designu.