Pokud jste student, absolvujete nějaký kurz či vás čeká nějaká obtížná zkouška (například písemné testy pro získání řidičského průkazu), jistě budete souhlasit, že najít účinnou metodu učení, která vám bude vyhovovat a s kterou budete mít pozitivní výsledky, to je opravdu oříšek.
Těchto způsobů je navíc nepřeberné množství a každému funguje něco jiného. V dnešním článku si povíme něco o pyramidě učení a o tom, jak ovlivňují určité vjemy naši paměť. Tak pojďme na to!
Obsah
Dalova pyramida učení
Každý se někdy snažil naučit nové informace – ať už čtením, sledováním videa, nebo třeba vysvětlováním látky druhým. V těchto situacích často zjišťujeme, že některé způsoby učení jsou účinnější než jiné. Právě na tomto principu staví tzv. pyramida učení, známá také jako Daleův kužel učení. Ta ilustruje, jak efektivně si informace zapamatujeme v závislosti na způsobu, jakým je přijímáme.
Jak si co zapamatujeme
Podle této teorie si v průměru zapamatujeme:
- 10 % z toho, co čteme
- 20 % z toho, co slyšíme
- 30 % z toho, co vidíme
- 50 % z toho, co vidíme a slyšíme současně (např. video)
- 70 % z toho, co aktivně děláme (např. procvičování)
- 90 % z toho, co učíme ostatní
Pasivní vs. aktivní učení
Pyramida bývá rozdělena na pasivní způsoby učení (v horní části – nižší míra zapamatování) a aktivní způsoby (ve spodní části – hlubší osvojení znalostí). Je však třeba mít na paměti, že konkrétní procenta nejsou vědecky potvrzena a mohou se lišit podle různých interpretací nebo zdrojů. Slouží spíše jako názorná pomůcka k pochopení, proč je aktivní zapojení při učení účinnější.
Co z pyramidy učení vyplývá?
Pokud se tedy podíváme na výše uvedené hodnoty a vysvětlení, logicky nám z toho vyplývá, že klasické “biflování” a opakování určitých textů a přednášek, není tak efektivní jako tzv “zážitkové učení”, či chcete-li “učení hrou”. Vezměte si to z praxe – kdo z nás se opravdu efektivně učí, opakuje-li poučky a teorii do zblbnutí?
Ano, někdy je to opravdu potřeba k uchopení teoretické části výuky, nicméně ve většině případů mnohem lépe funguje aktivní zapojení do probírané látky. Ne nadarmo se říká, že praxí se člověk učí nejlépe.
Jak pyramidu využít v praxi?
Je důležité zapojit do učení celé naše tělo. Může to znít komicky, ale výsledky jsou prokázány. Tyto principy navíc nemusíte zkoušet jen při učení na test, ale využít je můžete například i při studiu seberozvoje.
Nebojte se využít videí a audio nahrávek
Pokud se učíte například biologii, není nic lepšího, než najít odborná videa (či pořad “Byl jednou jeden život”). Ano, i to může znít komicky, ale mluvím zde z vlastní zkušenosti. Přestože seriál je zaměřen výhradně na děti, při učení na maturitu z biologie mi velmi pomohl.
Proč? Mozek si pak dokáže lépe představit, o čem se vlastně učí a v praxi to pak lépe vysvětlit. Stejně tak vám mohou pomoci podcasty, nebo si můžete nahrát vlastní výklad textu. Tak se zapojíte nejen aktivně, ale i pasivně a učení vám půjde mnohem rychleji.
Zapojte smysly a emoce
Slyšeli jste už o myšlenkových mapách? Že ne? Jde o velmi účinný nástroj učení, při kterém zapojujete více smyslů dohromady. Začínáte podstatou vykládané látky a od ní postupně přecházíte k menším detailům. Vše píšete na papír a vytváříte jakéhosi “pavouka”. Budete se divit, ale tento pavouk působí na váš mozek a lépe si látku zapamatujete.
Učte se praxí
Máte-li tu možnost, není nic lepšího, než látku zapojit do praktické části výuky. Fyziku a chemii můžete vyzkoušet pomocí zábavných pokusů, historii lze předvádět například krátkou divadelní hrou nebo videem. Využít můžete i kartičky s otázkami. Fantazii se zde meze nekladou.
Nebojte se být kreativní
Na interentu najdete spousty zábavných a efektivních způsobů, jak se učit tak, abyste z toho neměli hlavu jako pátrací balón. Důležité je na to jít systematicky. Pokud si čtete text, čtěte ho nahlas. Dělejte si poznámky, ptejte se na otázku “Co by se stalo, kdyby…”.
Učte i jiné – to vám velmi pomůže. Slyšíte totiž nejen sebe sama, ale nutí vás to o látce uvažovat tak, aby byla smysluplná a uchopitelná i pro toho, jenž vás poslouchá. My vám přejeme hodně štěstí v učení a skvělé výsledky při jakékoliv zkoušce, která vás čeká!
Zdroje: Spellstudio, Psychologie, Jak se rychle učit
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.