„Nepovinná“ střední škola

„Nepovinná“ střední škola

I když povinná školní docházka v České republice končí dokončením devátého ročníku základní školy, málokdo své vzdělávání v této době dokončí. Nejenom, že jsou děti po vyjití základní školy stále ještě dětmi, ale navíc je v patnácti letech, po ukončení povinné školní docházky, prakticky nemožné sehnat zaměstnání. Ve věku mezi patnácti a osmnácti lety seženou teenageři při nejlepším brigádu ve skladu, nebo jinou pomocnou práci, kde se nedostávají do styku s penězi. Nehledě na to, že člověk pouze se základním vzděláním je dnes považován spíše za nevzdělaného.

Absolventi základní školy se tedy většinou, často s pomocí dobře mířených rad rodičů, vybírají vhodnou střední školu, na které budou ve vzdělávání další tři až čtyři roky pokračovat. Uvažovat o střední škole však musí začít ještě o několik měsíců dříve, než dostanou své poslední vysvědčení. Vzhledem k tomu, že se dnes vysoké školy oproti minulému století staly poněkud dostupnějšími, není výjimkou, že je jejich vystudování podmínkou získání nejedné lepší práce. A panuje obecné přesvědčení, že nejlépe studenty na studium vysoké školy připraví gymnázium.

Zájem o studium na gymnáziu tedy podobně jako zájem o studium na vysoké škole, každým rokem roste. Kromě klasického „středoškolského“ gymnázia existuje ještě možnost studia na gymnáziu víceletém. Místo nástupu na druhý stupeň základní školy tak mohou děti usednout rovnou do lavic gymnazistů. Vzhledem k tomu, že v té době se děti sotva zorientovali na základní škole a naučili se základní pravidla fungování na ní, nemůžeme po nich chtít, aby se rozhodovali, jestli chtějí přejít na poněkud náročnější a intenzivnější studium na gymnáziu. Toto rozhodnutí tedy většinou zůstává téměř zcela na rodičích.

Před tím, než se ale definitivně rozhodneme dítě na víceleté gymnázium přihlásit, měli bychom zvážit některé důležité aspekty. Jedním z nich je pochopitelně náročnost studia. I když při nástupu na víceleté gymnázium dítě nevstupuje přímo na střední školu, je nutné počítat s podstatně větší náročností studia, než tomu bylo na základní škole. Rodiče by si tedy měli položit otázku, jestli se jejich dítě dobře učí, jestli ho učení baví a jestli je při něm samostatné.

Dalším důležitým aspektem může být prospěch. Dítě, které mělo na základní škole samé jedničky se na gymnáziu může o něco zhoršit. To však nutně neznamená, že studium nezvládá, jen je třeba promyslet, jestli se případné zhoršení prospěchu nepodepíše negativně na jeho sebevědomí. Podobně jako je důležité zvážit omezení mimoškolních aktivit a dopad tohoto omezení na dítě. Na rozdíl od základní školy se totiž čas na volnočasové aktivity na gymnáziu může podstatně snížit.