Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo učit své děti doma? Nejste první, ani poslední. Domácí vzdělávání funguje téměř všude po celém světě. Země Evropské unie, tedy kromě Německa, nejsou výjimkou. V České republice funguje domácí vzdělávání teprve necelé dvě dekády. Ačkoliv je to legislativou umožněno, ne všechny školy tuto možnost podporují. Víte, co je potřeba pro domácí vzdělávání, jaké jsou podmínky pro domácí vzdělávání a jak přejít na domácí vzdělávání?
Domácí vzdělávání
Domácí vzdělávání (homeschooling) má počátky v 60. letech 20. století ve Spojených státech amerických. Do jiných zemí se trend učení dětí doma rozšířil o několik let později. V České republice bylo domácí vzdělávání zahájeno až v roce 1998, a to pouze jako experiment Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Až v roce 2005 bylo domácí vzdělávání uznáno jako forma Individuálního vzdělávání, jakožto plnohodnotná alternativa ke vzdělávání se na základní škole.
Individuální vzdělávání je vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Je možnou a rovnocennou formou plnění povinné školní docházky. Problematiku upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání („školský zákon“). Legislativa nejprve umožňovala pouze domácí vzdělávání pro 1. stupeň, s novelou školského zákona v roce 2016 je domácí vzdělávání i pro 2. stupeň.
Jak funguje domácí vzdělávání?
Podmínky domácího vzdělávání sice vycházejí ze školského zákona, ale jsou nastavené obecně. Školský zákon přitom nespecifikuje, jakým způsobem má probíhat spolupráce školy a vzdělavatele v rámci individuálního vzdělávání.
Škola má hlavní povinnost žáka přezkoušet za každé pololetí. Průběh těchto zkoušek organizuje ředitel dané školy. Průběh však určují vyučující, kteří by žáka zkoušeli v rámci denní docházky. Výsledné hodnocení žákovi dává vyučující.
Kdo může učit děti doma? Domácí vzdělávání nemůže být vedeno kýmkoliv. Osoba, která bude dítě učit, musí mít potřebné vzdělání. Domácí vzdělávání 1. stupeň – vzdělavatel musí mít minimálně středoškolské vzdělání ukončené maturitou; domácí vzdělávání 2. stupeň – vzdělavatel musí mít minimálně vysokoškolské vzdělání.
Jak přejít na domácí vzdělávání?
Dle § 41 školského zákona o povolení individuálního vzdělávání rozhoduje ředitel vybrané školy, a to na základě žádosti rodiče. Žádost musí být písemná a obsahovat mimo jiné jméno a příjmení, rodné číslo, důvody pro tento způsob vzdělávání, podmínky ochrany zdraví žáka a kromě dalších i vyjádření školského poradenského zařízení. Řádné náležitosti zákon podrobněji rozebírá v ustanovení § 41 odst. 2.
Žádost o individuální vzdělávání je možné vyřešit současně se zápisem do školy, ale není to povinné. Je však třeba mít souhlasné stanovisko ředitele školy nejpozději prvního září, jinak dítě musí nastoupit na denní docházku.
Řádně podaná žádost je pouze první část, kterou rodič musí splnit. Rozhodnutí, kdo může učit děti doma, není libovolné. Aby ředitel školy povolil individuální vzdělávání, je potřeba také splnit zákonné podmínky domácí vzdělávání. Které to jsou a co je potřeba pro domácí vzdělávání?
Co je potřeba pro domácí vzdělávání?
Pro domácí vzdělávání je potřeba, aby rodiče dítěte splnili podmínky dané školským zákonem. Ředitel v souladu s § 41 odst. 3 individuální vzdělávání povolí pouze pokud:
- jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
- jsou zajištěny podmínky pro domácí vzdělávání (především materiální a ochrana zdraví žáka),
- osoba, která bude žáka vzdělávat, získala:
- alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, jedná-li se o 1. stupeň,
- alespoň vysokoškolské vzdělání, jedná-li se o 2. stupeň,
- jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
Za plnění podmínek domácího vzdělávání odpovídá zákonný zástupce dítěte dle § 41 odst. 4. Po vyřízení všech formalit by měl zákonný zástupce od školy dostat Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání.
Ukončení domácího vzdělávání
Jestliže nejsou zajištěny dostatečné podmínky k individuálnímu vzdělávání, je ředitel školy oprávněn individuální vzdělávání ukončit dle § 41 odst. 8. Stejně tak tomu bude, pokud zákonný zástupce dítěte neplní zákonné podmínky, nebo pokud žák na konci pololetí neprospěl. Ukončení domácího vzdělávání je možné také na žádost zákonného zástupce.