Vzpomínka na slávu lázní a lomu

Vzpomínka na slávu lázní a lomu

Na úpatí Železných hor se rozprostírá malá a na první pohled možná nenápadná obec Vápenný Podol. Její název je odvozený od slavných vápencových lomů, ve kterých se již od šestnáctého století těžil vápenec prvotřídní kvality. O té svědčí i to, že právě z tohoto vápence bylo v roce 1793 vytesáno mauzoleum pro císaře Leopolda II. Mimo to se vápenec také používal k hašení vápna a ke stavbám. Jeho těžba ustala až v roce 1965. V lomu se také zachovaly dvě vápencové jeskyně, Podolská a Páterova. Jeskyně jsou pře zimovištěm netopýrů a veřejnosti nejsou přístupné.

Mnohem známější, než vápencové doly však byl léčivý pramen, který se v obci nacházel a dal vzniknout ve své době vyhlášeným lázním sv. Václava. Okolní malebná krajina a historie starobylých lázní jenom přispěla k lázeňskému duchu celého místa a lákala mnoho význačných osobností jako například J. Vrchlického, V.K. Klicpera nebo S.K. Neumanna. Poslední zmíněný spisovatel se dokonce za okupace v obci ukrýval. O léčivých účincích Podolského pramenu se však vědělo již v roce 1586 a voda měla dobrý účinek na nemoci kloubů, svalů, nervů, očí i jater nebo žaludku. Lázně a celkový rozvoj obce je také mimo jiné spojen se jménem známého hraběte Jana Josefa Šporka, který se v mnohém zasloužil o její rozkvět.

Rozvoj lázní a náboženské cítění ovšem vyžadovaly, aby v obci byl místo dosavadní kaple vybudován kostel. Protože u pramene stála socha sv. Václava, a i lázně nesly tento název bylo jen přirozené, že byl kostel zasvěcen patronovi českých zemí. Dnes je tento pozdně barokní kostel jednou z dominant obce. Dnes je obec i díky své bývalé slávě a poloze v Železných horách nedaleko Heřmanova Městce centrem turistického ruchu.