V posledních letech se čím dál častěji mluví o tom, jak posílit vztah mezi veřejnou správou a občany. Jedním z nástrojů, který nabírá na popularitě, je participativní rozpočet— proces, při kterém se lidé mohou přímo podílet na rozhodování, jak bude využita část veřejných financí.
Co to ale přesně znamená? Jak celý mechanismus funguje a proč má smysl zapojit se? V tomto článku se podíváme na to, co je to participativní rozpočet, jak probíhá a jakým způsobem ovlivňuje život ve městech i menších obcích.
Obsah
Co je to participativní rozpočet?
Participativní rozpočet je inovativní způsob, jak mohou obce hospodařit s veřejnými penězi a přitom aktivně zapojit své obyvatele. Místo toho, aby o všem jen rozhodovali úředníci, vyčlení radnice určitou část rozpočtu a dá prostor občanům, kteří mohou přicházet s nápady, co by ve své obci rádi změnili.
Občané navrhují projekty, které by zlepšily jejich okolí— třeba nové hřiště, lavičky v parku, opravu chodníků. O těchto návrzích se následně hlasuje a vítězné projekty město opravdu zrealizuje. Je to chytrý způsob, jak dát lidem možnost rozhodovat o tom, co je pro jejich komunitu opravdu důležité.
Komu participativní rozpočet pomůže?
Participativní rozpočet přináší spokojenost hned několika stranám. Občané získávají jednoduchý a srozumitelný nástroj, jak ovlivnit dění ve svém okolí. Mohou navrhnout vlastní projekty, hlasovat o těch ostatních a přitom lépe porozumět tomu, jak město funguje a proč se některá rozhodnutí dělají tak, jak se dělají.
Na oplátku z toho těží i samotné město – díky návrhům a podnětům od lidí snadněji zjistí, co obyvatele opravdu trápí. Zlepšuje se tím nejen prostředí, ale i důvěra mezi radnicí a veřejností. A v neposlední řadě to posiluje komunitu – lidé spolu víc komunikují, hledají společná řešení a budují lepší sousedské vztahy.
6 důvodů pro participativní rozpočet
Občané vědí, co jejich obec potřebuje
Lidé nejlépe znají každodenní realitu svého města nebo vesnice. Participativní rozpočet jim dává možnost přetavit své zkušenosti v konkrétní návrhy – třeba na opravu hřiště, výsadbu stromů nebo lepší osvětlení ulic. Díky tomu se mohou přímo podílet na tom, jak bude jejich okolí vypadat.
Posiluje důvěru mezi občany a radnicí
Když mají lidé možnost promluvit do rozhodování, cítí se být slyšeni – a to je základ pro důvěru. Místo frustrace a pocitu bezmoci vzniká dialog. Participativní rozpočet tak pomáhá bourat bariéry mezi veřejností a politiky a podporuje kultivovanou debatu.
Inspirace přichází z různých koutů komunity
Kreativita obyvatel je obrovský, a často nevyužitý, zdroj nápadů. Participativní rozpočet je ideální platformou pro to, aby se do plánování zapojili nejen aktivní jedinci, ale i skupiny, které obvykle zůstávají stranou – studenti, senioři nebo třeba mladí rodiče.
Společná rozhodnutí posilují sounáležitost
Když lidé rozhodují o veřejných projektech, vytváří si k nim hlubší vztah. Nejde už jen o „jejich lavičku“ nebo „jejich park“, ale o vědomí, že se podíleli na společném cíli. To přirozeně vede k větší zodpovědnosti za veřejný prostor a péči o něj.
Otevírá diskuzi o tom, co je skutečně důležité
Když lidé společně rozhodují o tom, kam půjdou veřejné peníze, začínají víc přemýšlet o potřebách různých skupin a o tom, co obec nejvíc potřebuje. Participativní rozpočet tak podporuje empatii, porozumění i rozumnější nakládání s financemi. A to vše přirozeně vede k promyšlenějším a udržitelnějším rozhodnutím.
Buduje vztah k místu a zvyšuje odpovědnost
Spoluúčast na rozhodování mění anonymní prostor v domov. Když se lidé podílejí na návrhu i realizaci konkrétních projektů, mají k nim osobní vztah a záleží jim na výsledku. Z „oni to udělali“ se stává „my jsme to udělali“ – a právě tohle „my“ je základem zdravé a soudržné komunity.
Jak to funguje?
Participativní rozpočet funguje na jednoduchém principu: lidé sami rozhodují, kam půjdou veřejné peníze. Město nebo obec vyčlení určitou část rozpočtu – nejdříve menší fixní sumu, později třeba až jedno procento celkového rozpočtu – a o jejím využití pak rozhodují sami občané. Ti přicházejí s vlastními nápady, co by zlepšilo život v jejich okolí, ať už jde o komunitní zahradu, opravu hřiště nebo nový přechod.
Důležitou roli hraje otevřená diskuse. Lidé se scházejí, vyměňují si návrhy a hlasují o tom, které projekty se mají uskutečnit. Setkání mohou probíhat podle čtvrtí, což bývá praktičtější, nebo podle zájmových skupin. Proces pak zakončuje zhodnocení: co se podařilo zrealizovat, co ne a proč. Díky tomu je celý systém transparentní a občané mají přímou zpětnou vazbu.
Situace u nás a ve světě
V Česku se participativní rozpočet poprvé objevil v roce 2014, kdy ho pilotně vyzkoušeli v Semilech. Od té doby si tento způsob rozhodování o veřejných penězích osvojilo více než 140 obcí napříč republikou. Lidé tak mají možnost ovlivnit, co se ve městě postaví, opraví nebo vylepší – ať už jde o nové hřiště, lavičky nebo komunitní zahradu.
Každý rok sledujeme různé indikátory, které nám pomáhají porovnat města podle toho, jak aktivní jsou jejich obyvatelé a jak otevřené je vedení města participaci. Ve světě přitom nejde o žádnou novinku – participativní rozpočtování vzniklo už v roce 1989 v brazilském Porto Alegre a dnes funguje ve stovkách měst napříč kontinenty.
Závěr
Participativní rozpočet je důkazem, že když lidé dostanou příležitost, umí ji využít naplno. Nejenže pomáhá zlepšovat veřejný prostor podle skutečných potřeb obyvatel, ale také posiluje vztahy v komunitě a buduje důvěru mezi občany a radnicí. Ať už jste starosta, aktivní občan nebo jen někdo, komu není lhostejné okolí, participativní rozpočet je skvělým způsobem, jak společně tvořit místo, kde se žije lépe.
Alex je kreativní duše a milovník kávy, pohybuje se mezi světem kvalitní kinematografie, historie a designu. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a vzdělává se v oblasti grafického designu.