Nenápadní strážci cest

Nenápadní strážci cest

Kamenných patníků nebo sloupů nenápadně skrytých v trávě u mnoha lesních cest ale i cyklostezek si všimne při cestování málokdo. Přitom je najdeme na opravdu mnoha místech a jsou významným pozůstatkem dob dávno minulých a dokladem toho, jak se dříve měřily vzdálenosti a označovaly významné cesty. S jejich využíváním přišli již Římané, a právě díky nim vzniklo rčení, že všechny cesty vedou do Říma. Jejich název pochází od míle, což je asi 1609 metrů. Ty významnější byly z ozdobných materiálů a nejdůležitější z nich ve Foru Romanu dokonce celý ze zlata. Milníky uváděly číslo od výchozího místa silnice a často u těchto ukazatelů stály hostince. Tyto kamenné strážce cest ovšem najdeme i na mnoha místech u nás, kde jsou chráněny jako doklad značení cest v předchozích staletích. Většinou nepochází od Římanů, ale odkazují až na pozdější historii, například ty u obce Líšnice v Olomouckém kraji souvisí se zavedením poštovního spojení mezi Olomoucí a Prahou. U těchto patníků je však třeba údaj na nich napsaný vynásobit číslem 7,6 km abyste se dostali ke skutečné vzdálenosti, kterou udávají.

Pokud chcete poznávat další méně známé pozůstatky dávných dob a sami odhalovat historii, pak je pro vás okolí obce Líšnice a mikroregion Mohelnicka to pravé. V lesích u Líšnice najdete pozůstatky středověké tvrze, která chránila právě významnou obchodní cestu značenou milníky z Olomouce do Svitav. Mezi zajímavosti o této tvrzi ze 14. století jistě stojí za zmínku, že ji v jisté době měl ve vlastnictví i český král Jiří. Protože místo tohoto významného krále není přesně známo, někteří autoři se domnívají, že jím může být právě Líšnická tvrz. Za vidění také jistě stojí částečně dřevěný kostel ve Vyšehorkách patřících k Líšnici. V bližším i vzdálenějším okolí potom najdete mnoho dalších zajímavostí, od zřícenin, přes lidové památky až po přírodní krásy.