Kultura kulturáků

Kultura kulturáků

Města mají lidé většinou mimo jiné spojené s kulturou. Ve velkých městech člověk neví kam do divadla dříve, kina mají několik sálů a souběžně běží řada filmů, téměř každý večer se někde koná koncert, takže si každý přijde na své a o muzeích a výstavách ani nemluvě. Lidé v malých obcích však takové možnosti nemají, když chtějí kulturu, musí někam vyjet. Ale člověk je od přírody tvor společenský, a i když není právě velký milovník divadel nebo muzeí, jednou za čas do společnosti vyrazit potřebuje.

Ve většině menších měst nebo na vesnicích se nachází kulturní centrum spojené s kulturním domem, který zpravidla pod jednou střechou zastřešuje mnoho kulturních i společenských akcí. V sále se konají plesy, dětské karnevaly, koncerty, divadla i oslavy. I když jsou kulturní domy převážně pozůstatky minulého režimu, kdy byly budovány ve velkém, v životě obcí mají své místo i dnes.

Název kulturní dům byl zaveden po únoru 1948 a tyto stavby se staly součástí budování vyspělé socialistické společnosti. Tak zvané kulturáky se měly stát dominantou obce a zcela vytlačit do pozadí stávající dominantu, kterou byl ve většině obcí kostel. Kulturní domy také naplňovaly potřebu spolků mít se kde setkávat a zároveň byly místem, kde se konaly všechny možné akce na podporu socializmu.

I když je jejich historie ovlivněna dobou minulou, dnes jsou po přebudování a rekonstrukci kulturní domy stále ústředním místem v životě obcí. Pod kulturním střediskem mimo sálu na pořádání akcí bývá často spojena ještě knihovna nebo malé muzeum mapují historii obce. Navíc se kulturní střediska podílejí i na pořádání akcí jako je den dětí nebo masopust a další. V turisticky zajímavých oblastech jsou kulturní centra často také místem, kde naleznou infocentrum a zjistí zajímavosti v okolí.