Jaké faktory mají vliv na to, jestli se staneme věřícími?

Jaké faktory mají vliv na to, jestli se staneme věřícími?

Spousta lidí věří v boha nebo v jiné nadpřirozené bytosti. Někteří se hlásí k jednomu z tradičních náboženství a dodržují všechna jeho pravidla a jiní zkrátka jen věří tomu, že existuje něco mezi nebem a zemí, aniž by proto potřebovali znát přesné pojmenování. Někteří z nás zase věří, že to, co se nám v životě stane, je dáno už od našeho narození, a že osud, který nám byl dán do vínku, je neměnný. Stejně tak se můžeme setkat s lidmi, kteří tvrdí, že všechno, co se nám v životě děje, se děje proto, že jsme si to do našich životů sami „přitáhli“. Domnívají se, že síla pozitivního myšlení může překlenout všechny starosti a neštěstí, a že naše životní štěstí a náš osud si určujeme každý den.

Pokud budeme chápat víru pouze ve smyslu náboženství, můžeme společnost rozdělit na dva tábory – věřící a ateisty. Pokud však vírou nechápeme jen uctívání bohů či pravidelné navštěvování kostelů, mešit a chrámů, ale také životní styl, naše hodnoty a obecně všechno, čemu v životě věříme a za co chceme bojovat, potom je pravda, že je víra vlastně v každém z nás. Proč si však někteří lidé raději vyberou žít v konkrétním náboženství a jiní si zvolí cestu „volnomyšlenkářství“?

Dřívější výzkumy uváděly, že lidé, kteří se hlásí k nějakému náboženství, se ve svém životě řídí spíše intuicí než faktickou analýzou. Čím analytičtějšími se potom lidé stávají, tím slabší je jejich víra. Nejnovější studie však ukazují, že faktorem, který má vliv na lidskou religiozitu není intuice ale kultura. Stupeň a hloubku lidské víry tak více než cokoliv jiného ovlivňuje výchova a sociální prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Podle těchto studií se tak člověk nemůže s předpoklady k religiozitě již narodit, ale přejímá je až v průběhu života od svého okolí.

Autoři této studie testovali poutníky, kteří se vypravili na Svatojakubskou pouť do Santiega de Compostela ve Španělsku. Test pravděpodobnosti měl potom prozradit, jestli se rozhodnutí poutníků zakládají více na intuici či na logice. Výsledky testu však vyvrátily, že by míra intuice či logiky hrála u věřících jedinců rozhodující roli.