Česko, jak ho (ne)známe

Česko, jak ho (ne)známe

Česká republika je rozdělena do třech historických zemí, kterými jsou Čechy, Morava a Slezsko, přičemž každá z nich je něčím typická a každou z nich mají lidé s něčím spojenou. Když se řekne Morava, pravděpodobně každý Čech si představí vinné sklípky a dobré víno, které teče proudem. Víno je s Moravou na tolik spjaté, že na toto téma vzniká spousta českých písní jako například píseň Víno od oblíbené skupiny Chinaski. Ani seriály se této tématiky zjevně nebojí. Víno a Morava je námětem také komediálního seriálu Vinaři. Milovníci zabíjaček budou jistě vědět, že nejlepší zabíjačkové speciality najdou právě na Moravě a o vyhlášených tvarůžkách z moravského města Olomouc slyšel snad každý. Druhá historická země, Slezsko, zase skýtá plno přírodních krás, na které může být Česká republika patřičně hrdá. Na území Slezska najdeme také naši nejvyšší horu Sněžku. Čechy, které jsou třetí částí České republiky, jsou zase velmi bohaté na historii. Nachází se zde hned několik památek, které jsou zapsány na seznamu UNESCO.

Každá z těchto tří částí republiky je dále rozdělená na několik krajů. A stejně tak jako Čechy, Morava a Slezsko, i jednotlivé kraje, které v nich leží jsou něčím zajímavé. Na pomezí Čech a Moravy se rozprostírá kraj zvaný Pardubický. To, že spadá hned do dvou historických částí České republiky, není však to jediné, co ho dělá zajímavým. Pardubický kraj je jak na památky, nalezneme zde hned několik hradů, zámků či církevních staveb, tak také na kulturu. Snad v každém městě Pardubického kraje najdeme muzeum nebo galerii. Všechny jsou svým způsobem jedinečné. K nejvýznamnějším patří Východočeské muzeum v samotném krajském městě Pardubicích. V pardubickém kraji nalezneme také mnoho krásných obcí. Jednou z nich je svým názvem dosti netypická obec Vápenný Podol. Tato obec je zajímavá především díky těžbě vápence, ke které zde docházelo ve středověku. To však není její jedinou zajímavostí. Nacházel se zde léčivý pramen, který byl do 19. století využíván jako Lázně sv. Václava. Léčivý pramen zde skutečně byl až do r. 1940.