Výplata nebo mzda?

Výplata nebo mzda?

Účetní jsou pro podnikatele pravá ruka. I když je totiž dobrý nápad důležitým a možná i základním aspektem každého podnikání, bez správného spravování firemních financí by úspěch celého projektu mohl skončit dřív, než by vůbec začal.
Kromě toho, že se účetní starají o záznamy veškerého toku peněz ve firmě, jejich výdajů a příjmů, a jsou nepostradatelnými pomocníky v „boji“ s podáváním daňových přiznání, mají na starosti také mzdovou agendu.

Na začátek je důležité ujasnit si základní rozdíl mezi mzdou a platem, jejichž význam mají lidé tendenci často zaměňovat. Zaměstnanec, který peacuje ve státním sektoru, dostává plat, zatímco člověk zaměstnaný v soukromém sektoru, dostává mzdu. Aby se z počátečního nápadu mohl stát dobře fungující projekt, je potřeba práce více než jednoho člověka. Prakticky každý podnikatel bude tedy muset dřívě či později nějaké lidi zaměstnat. Těm potom bude vyplácet každý měsíc mzdu.

Aby to nebylo tak jednoduché, existujé hned čtyři druhy mezd. Čistou a hrubou zná asi každý, protože ji pravidelně vídáme na našich výplatních páskách, nicméně existují ještě další rozdělení, a to na mzdu superhrubou a mzdu naturální.

Superhrubá mzda je důležitým údajem pro zaměstnavatele. Udává totiž souhrnou částku, kterou zaměstnavatel na zaměstnance musí každý měsíc „zaplatit“ – jedná se konkrétně o hrubou mzdu plus ostatní výdaje zaměstnavatele na zaměstnance. Hrubá mzda by se mohla zdát být důležitým údajem pro zaměstnance, nicméně v konečném důsledku jim většinou tento číselný údaj v porovnání s čistou mzdou, tedy tou, která jim reálně přijde na účet, působí spíše utrpení. Naturální mzda potom zase představuje plnění v hmotných věcech.

Zaměstnavatel si může mzdu pro zaměstnance nastavit podle možností svých a především podle možností firmy možností firmy. Neexistuje tedy žádná univerzální tabulka, která by stanovovala fixní výši mzdy na jednotlivých pozicích v soukromém sektoru. Nicméně existují určitá pravidla, která musí zaměstnavatel při vyplácení mzdy dodržovat. Mzda zaměstnance nesmí být nižší než jaká je minimální mzda. Ta od 1. ledna 2019 činí 13 350 korun měsíčně. Za přesčasy potom zaměstnancům musí zaměstnavatel vyplatit mzdu zvýšenou nejméně o 25 % průměrného výdělku, který se zjišťuje z hrubé mzdy v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Výše zmíněné věci jsou jen příkladem toho, co všechno mají účetní ve firmě na starost. Pokud by se měl o všechno starat sám podnikatel, neměl by pravděpodobně čas na nic jiného. Nemluvě o tom, že při vedení účetnictví je potřeba obrovská dávka systematičnosti a pečlivosti, která nebyla dána do vínku každému.