Daňového přiznání se bát nemusíme

Daňového přiznání se bát nemusíme

Může nás i příjemně překvapit.

Daně. Tato čtyři písmena straší ve snech nejednoho z nás. Pokud přímo nepodnikáme, práce s daněmi se nás příliš netýká. To však neznamená, že daně neplatíme- platíme, jen je z našich platů odvádí náš zaměstnavatel.

S daněmi se však můžeme dostat přímo do styku při takzvaném daňovém přiznání, a to i když nepodnikáme, nebo nevlastníme žádnou firmu. Podávat daňové přiznání není povinnost, respektive nikdo nás k němu nemůže donutit. Pokud ale patříme do skupiny lidí, kteří by si ho mohli podat a neuděláme to, vzdáváme se šance dostat nějaké z peněz, které jsme odvedli státu, zpátky. Tento případ nastává zejména pokud jsme za uplynulý rok na daních zaplatili více, než kolik jsme měli. O přeplatek na daních je však, i v případě podání daňového přiznání, třeba výslovně požádat v příslušné kolonce na konci daňového přiznání.

Daňové přiznání si mohou podávat ti z nás, kteří nejsou na stálo zaměstnaní v jedné jediné práci, tedy jsou například studenti přivydělávajíc si na brigádách, nebo zaměstnanci s vedlejšími příjmy. Pokud patříme do skupiny „šťastlivců“, kterým stát bude vracet přeplatky na daních za uplynulý rok, musíme počítat s tím, že dříve než v dubnu své peníze nedostaneme. Finanční úřad má sice povinnost nám peníze vrátit třicet dní od obdržení žádosti, lhůta se však začíná počítat teprve od uzavírky podání daňových přiznání, tedy od konce dubna. Přeplatek totiž formálně vznikne teprve v tuto dobu.

Pravidlo „čím dřív, tím líp“ myšleno čím dřív podání podáme, tím dřív dostaneme peníze zpátky, zde bohužel neplatí ba naopak. Podle zákona platí, že žádosti podané dříve než 60 dnů před vznikem přeplatku, tedy před uzávěrkou, musí úřad zamítnout.

Co se týče daní, jsme s nimi všichni tak nějak na štíru. Málo kdo o sobě tvrdí, že se v daních bez problémů vyzná. I v zástupu tolika zmatenců se však najdou lidé, kteří jsou do této problematiky schopní vnést světlo. Z pravidla se jedná o lidi, kteří poskytují daňové poradenství. Tedy nám poradí kdy, co a kde udělat a to ještě tak, aby to bylo pro nás co nejvíce výhodné, ale zároveň v mezích zákona. Daňové poradce však nemusí využívat jen podnikatelé, i když je to u nich možná nejčastější záležitost.