HDP je pojem, který se v médiích skloňuje pokaždé, když se mluví o ekonomickém růstu. Co ale vlastně hrubý domácí produkt vyjadřuje, co vypovídá o naší životní úrovni a jak se vůbec počítá? Ačkoliv HDP působí jako čistě ekonomická veličina, má přímý dopad na naši každodenní realitu, proto se vyplatí tomuto pojmu porozumět. V tomto článku srozumitelně vysvětlíme, co všechno se do HDP zahrnuje, jak funguje jeho výpočet a proč má smysl ho sledovat.
Obsah
Co je hrubý domácí produkt?
Hrubý domácí produkt (HDP) je celková peněžní hodnota všech statků a služeb, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období, obvykle za jeden rok. Používá se jako základní ukazatel výkonnosti národní ekonomiky z pohledu místa. Na rozdíl od hrubého národního produktu, který sleduje výkony občanů daného státu bez ohledu na místo, HDP měří produkci realizovanou na území státu, bez ohledu na státní příslušnost vlastníků podniků.
Co se zahrnuje do HDP?
HDP se skládá ze čtyř základních složek. Spotřeba domácností zahrnuje výdaje na běžné zboží a služby, jako jsou potraviny, oblečení nebo návštěva kadeřníka. Do investic firem se započítávají výdaje na nákup strojů, budov a materiálů. Vládní výdaje putují třeba na výstavbu dálnic, vojenské vybavení nebo platy učitelů. Čistý vývoz pak označuje rozdíl mezi tím, co země vyveze, a tím, co doveze. Do HDP se naopak nezapočítávají důchody, sociální dávky ani neplacená práce v domácnosti. Stejně tak se nepočítá se šedou ekonomikou. HDP tak nabízí důležitý, ale zjednodušený pohled na fungování ekonomiky.
Jak se vypočítá HDP?
Existují tři hlavní způsoby, jak HDP spočítat: produkční, výdajová a důchodová metoda. Každá z nich nabízí jiný pohled na totéž, tedy kolik ekonomika vyprodukovala během určitého období.
Produkční metoda
Produkční metoda sleduje, kolik „čisté“ hodnoty ekonomika skutečně vytvořila – tedy to, co po odečtení vstupů zůstane jako vlastní příspěvek každého odvětví. HDP se tedy počítá jako rozdíl mezi celkovou produkcí a mezi spotřebou, ke kterému se přičtou daně z produktů a odečtou případné dotace na produkty. Nejlépe lze tuto metodu pochopit na příkladu: Pekař, který nakoupí materiál za 1000 Kč, zaplatí pracovníkům 800 Kč, spotřebuje energie za 200 Kč a výsledné výrobky prodá za 5000 Kč, přispěje ke tvorbě HDP částkou 3000 Kč.
Výdajová metoda
Nejčastěji používaná výdajová metoda počítá HDP jako součet všech výdajů na konečné zboží a služby: tedy spotřebu, investice a čistý vývoz. Jinými slovy, tato metoda sleduje, kolik bylo utraceno za zboží a služby, které byly v dané zemi skutečně vyprodukovány. Když si domácnost koupí nové auto, firma investuje do rekonstrukce výrobní haly nebo stát financuje výstavbu dálnice, všechny tyto výdaje vstupují do HDP jako spotřeba, investice nebo vládní výdaje. Naopak hodnota zboží z dovozu se odečítá, protože vzniklo v jiné zemi.
Důchodová metoda
Důchodová metoda vychází z toho, že všechna produkce se dříve či později promění v důchody, tj. mzdy, zisky, daně apod. Sleduje tedy, jak se vytvořená hodnota v ekonomice rozdělí mezi jednotlivé příjemce. Započítávají se mzdy zaměstnancům, zisky firem, daně z výroby a také tzv. spotřeba fixního kapitálu, tedy opotřebení dlouhodobého majetku, jako jsou stroje, budovy nebo vozidla.
Česko a hrubý domácí produkt
Český hrubý domácí produkt v roce 2023 dosáhl přibližně 7 bilionů korun, což odpovídá zhruba 30 tisícům eur na obyvatele. Od té doby ekonomika meziročně vzrostla zhruba o 1 %, což signalizuje mírné oživení po předchozí stagnaci. Důležitější než celkové HDP je však údaj o paritě kupní síly, který umožňuje srovnání životní úrovně napříč zeměmi. Česko se v tomto ohledu drží na 91 % průměru EU, a patří tak k nejvýkonnějším ekonomikám střední a východní Evropy. Hlavními tahouny české ekonomiky zůstávají tradičně automobilový průmysl a sektor služeb, ale posiluje i role IT sektoru a stavebnictví.
Jak HDP ovlivňuje životní úroveň?
Ačkoliv HDP primárně měří ekonomickou aktivitu, má nepřímý, ale významný vliv na naši životní úroveň. Vysoké HDP obvykle vytváří prostor pro vyšší průměrné příjmy a posílené financování veřejných služeb. Je však nutno mít na paměti, že HDP vypovídá pouze o velikosti ekonomické aktivity, nikoliv o jejím rozložení nebo kvalitě. Vysoké HDP tak může jít ruku v ruce s rostoucí polarizací společnosti, nedostupným bydlením nebo enviromentálními problémy. Proto se stále častěji doplňuje dalšími ukazateli, například Indexem lidského rozvoje nebo Indexem štěstí, které zachycují širší obraz kvality života v daném státě.
Hrubý domácí produkt a inflace
Hodnota HDP se často interpretuje jako známka ekonomického růstu, ale bez zohlednění inflace může tento ukazatel klamat. Pokud se zvyšují ceny, roste i nominální HDP, aniž by se reálně zvýšila produkce. Proto ekonomové sledují tzv. reálný HDP, který inflaci odfiltruje a umožňuje porovnávat skutečný vývoj ekonomiky v čase. Například když Česko vykáže růst HDP o 4 %, ale inflace činí 3 %, skutečný reálný růst je pouze 1 %.
Závěrem: Proč sledovat HDP?
Hrubý domácí produkt patří mezi základní pojmy finanční gramotnosti. Není to sice dokonalý ukazatel, ale zůstává klíčovým měřítkem toho, jak se ekonomice daří. Pomáhá vládám při sestavování rozpočtu, centrálním bankám při rozhodování o úrokových sazbách a firmám při plánování investic. I pro jednotlivce má však smysl mít o jeho vývoji přehled, protože s ním úzce souvisí výše mezd, ceny zboží i kvalita veřejných služeb. HDP zkrátka není jen číslo na papíře, ale také kompas, který ukazuje, kam se ekonomika – a s ní i my – ubírá.
Zdroje: Český statistický úřad, Eurofiscalis.com, Finex.cz, Univerzita Karlova
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.