S příchodem nového roku nás čekají zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce 2025, která vstoupí v platnost od 1. ledna 2025, přináší celou řadu úprav, jež ovlivní zaměstnance, i zaměstnavatele. Cílem těchto změn je modernizovat pravidla, přizpůsobit je aktuálním potřebám trhu práce a zároveň posílit ochranu práv zaměstnanců. Co konkrétního novela přinese? Jaké nové povinnosti čekají zaměstnavatele a jaká práva mohou očekávat zaměstnanci?
Obsah
- Valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy
- Samorozvrhování pracovní doby
- Zkušební doba
- Délka výpovědní doby: flexibilnější pravidla pro zaměstnavatele i zaměstnance
- Vyplácení mzdy v eurech
- Podmínky a omezení pro nezletilé zaměstnance
- Rodičovská dovolená
- Rodičovská dovolená
- Podmínky a výhody pro rodiče na rodičovské dovolené
- Závěrem
Valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy
Minimální mzda
Novela zákoníku práce (262/ 2006 Sb.) přináší změnu ve stanovení minimální mzdy. Zatímco dosud byla určována vládou v nepravidelných intervalech, nově se zavádí jasný a transparentní mechanismus výpočtu.
MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) bude minimální mzdu každoročně vyhlašovat na základě předpokládané průměrné hrubé měsíční mzdy pro nadcházející rok, která se bude násobit koeficienty stanovenými vládou. Tento krok má přinést rekordní růst minimální mzdy
Zrušení zaručené mzdy
Zaručená mzda se ruší. Zaměstnavatelé se při sjednávání pracovních podmínek budou nově řídit pouze výší minimální mzdy. Ve sféře, kde zaměstnanci mají tzv. zaručený plat, dochází k zavedení nového výpočtového mechanismu.
Výše stanoveného platu bude odvozena od minimální mzdy a koeficientů stanovených podle čtyř stupňů náročnosti práce, což má zajistit spravedlivější odměňování na základě skutečných pracovních nároků.
Samorozvrhování pracovní doby
>Samorozvrhování pracovní doby přináší flexibilitu. Nově se zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou písemně dohodnout, že si zaměstnanec bude pracovní dobu plánovat sám.
Tento model by zatím využívaný jen při práci na dálku. Nyní se však rozšiřuje i na klasické pracoviště. Pro zaměstnavatele, kteří kladou důraz na výsledky místo přítomnosti na pracovišti, a pro zaměstnance, jako jsou například studenti kombinující práci se studiem, jde o výhodnou možnost.
Zkušební doba
Změny také nastanou v délce zkušební doby, která slouží k ověření vhodnosti pracovního vztahu, schopností zaměstnance a podmínek u zaměstnavatele. Tato doba umožňuje oběma stranám rychle a operativně ukončit pracovní poměr, pokud se spolupráce neosvědčí.
Dosavadní úprava stanovila maximální délku zkušební doby na 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, přičemž na vedoucí pozice mohla být prodloužena až na měsíců 6. Novela tyto limity prodlužuje na 4 měsíce pro běžné zaměstnance a 8 měsíců u manažerských pozic. Ovšem stále platí, že zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.
Tato změna reaguje na evropskou směrnici EU 2019/1151, která umožňuje prodloužení zkušební doby až na 6 měsíců pro řadové zaměstnance. Cílem novely je zajistit oběma stranám dostatečný čas na posouzení vhodnosti pracovního vztahu, zatímco ochrana zaměstnance jako slabší strany zůstává zachována. Delší zkušební doba by měla eliminovat případné ukvapené závěry a přispět k větší stabilitě na pracovním trhu.
Délka výpovědní doby: flexibilnější pravidla pro zaměstnavatele i zaměstnance
Novela zákoníku práce upravuje pravidla týkající se výpovědní doby. Výpovědní doba začne běžet dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně, přičemž bude standardně trvat nejméně 2 měsíce.
Výjimky mohou nastat u specifických výpovědních důvodů, jako jsou nesplňování předpokladů, neuspokojivé pracovní výsledky nebo porušení pracovní kázně. U těchto případů lze sjednat odlišnou délku výpovědní doby na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Novela rovněž upřesňuje, že výpovědní dobu nelze prodloužit kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, což zajišťuje větší smluvní svobodu.
Vyplácení mzdy v eurech
Další inovací je možnost vyplácet mzdu v cizí měně, například v eurech, pokud se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Tato možnost bude výhodná především pro zaměstnance pracující v zahraničí, cizince, osoby bez státní příslušnosti nebo občany jiných členských států EU.
Podmínkou je, aby měna měla vyhlašovaný kurz ČNB. Nové opatření zvyšuje flexibilitu ve mzdové politice, což ocení zejména firmy se zahraničními aktivitami a multikulturní pracovní týmy.
Podmínky a omezení pro nezletilé zaměstnance
Podle § 35 občanského zákoníku (89/2012 Sb.) může nezletilá osoba uzavřít pracovněprávní vztah, pokud splňuje několik podmínek. Musí dovršit 15 let v den nástupu do práce a zároveň nesmí být uzavřena smlouva v den, který předcházel dni, kdy nezletilý ukončil povinnou školní docházku.
Mladiství zaměstnanci mladší než 15 let, nebo ti, kteří neukončili povinnou školní docházku, mohou v období hlavních prázdnin vykonávat pouze lehké práce, které neohrožují jejich zdraví, vzdělávání a morální vývoj. Mezi takové činnosti patří například práce táborových vedoucích, animátorů, výpomoc v kuchyni, obsluha v pohostinství nebo administrativní pomoc.
Speciální podmínky pro děti do 15 let
Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) umožňuje pracovní činnost u dětí do 15 let, ale pouze ve specifických případech, jako je umělecká, sportovní, kulturní nebo reklamní činnost, a to pouze na základě povolení Úřadu práce.
Tyto omezené pracovní činnosti mají zajistit, že mladiství zaměstnanci budou vykonávat práci, která je pro ně vhodná, zdraví neškodí a podporuje jejich osobní rozvoj. Práce dětí v takových oborech je pod přísnou regulací, aby byla zajištěna jejich ochrana a respekt k jejich právům.
Rodičovská dovolená
Novela zákoníku práce přináší novinku pro rodiče na rodičovské dovolené, kteří mohou nově vykonávat práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) u svého zaměstnavatele. Tato práce může být stejná jako ta, kterou vykonávají v pracovním poměru, a musí být stejného druhu.
Tato možnost, která podle dosavadního právního stavu neexistovala, umožňuje rodičům přivydělat si během rodičovské dovolené, aniž by docházelo k porušení pracovního práva. Dohoda o přivýdělku musí být uzavřena na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo na její část, přičemž je možné čerpat i rodičovský příspěvek.
Podmínky a výhody pro rodiče na rodičovské dovolené
Pro vykonávání práce během rodičovské dovolené platí určité podmínky. Rodiče mohou pracovat, pokud dítě ve věku do 2 let chodí do mateřské školky nebo jeslí, přičemž maximální doba péče o dítě v takovém zařízení nesmí přesáhnout 92 hodin měsíčně.
U dětí starších 2 let tato podmínka neplatí. Tento nový přístup přináší výhodu pro zaměstnance, protože po návratu z rodičovské dovolené mají zajištěno stejné pracovní místo a druh práce, jaký vykonávali před odchodem na dovolenou, což zaručuje stabilitu a kontinuitu pracovního poměru.
Závěr
Novela zákoníku práce 2025 přináší moderní přístup k pracovněprávním vztahům, reaguje na aktuální výzvy trhu práce a posiluje práva zaměstnanců i flexibilitu zaměstnavatelů. Změny, jako je zavedení jasného výpočtu minimální mzdy, delší zkušební doba či možnost samorozvrhování pracovní doby, představují krok směrem k větší rovnováze mezi pracovním a osobním životem.
Zdroje: Advokátní deník, frank bold advokáti, průvodce podnikáním, faktura online, kurzy, BDO, Money
Natálie Schönová je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Fascinuje ji alternativní umění, od filmu až po poezii. Je vášnivou milovnicí nevšedního jídla a psaní. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a pracuje na svých textech. Psaní ji provází od dětství, kdy poprvé vzala do ruky tužku, a stále objevuje nové formy vyjádření.