Minimální mzda 2024: Jaká je její výše a kdo na ni má nárok?

Minimální mzda 2024: Jaká je její výše a kdo na ni má nárok?

Na prosincovém jednání vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy. Oproti minulému roku si tak polepšíme o 1.600 Kč. Mzda, plat nebo odměna z dohody nikdy nesmí být nižší než minimální mzda! Dodržuje váš zaměstnavatel pracovněprávní předpisy v oblasti odměňování zaměstnanců? Podíváme se to, jak vypadá minimální mzda 2024. Kdo má nárok na minimální mzdu? A jaký je rozdíl mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou?

Co je minimální mzda?

Minimální mzda je podle § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Výše hrubé minimální mzdy se stanoví pro týdenní pracovní dobu 40 hodin (5x 8 hodin). Výši základní sazby a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje vláda ve svém nařízení.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru (PP) i v právním vztahu mimo pracovní poměr, tedy v tom založeném dohodou o provedení práce (DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ). Nerozlišují se PP na dobu určitou a neurčitou.

Do minimální mzdy není zahrnuta mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Co je zaručená mzda?

Zaručená mzda je podle § 112 zákoníku práce mzda, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda.

Jde o nejnižší možnou mzdu s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Výše zaručené mzdy je rozdělena do osmi pracovních skupin a jsou seřazeny právě podle uvedených předpokladů. Zaručená mzda platí pro zaměstnance, kde mzda není sjednána kolektivní smlouvou (kterou uzavírají odbory ve prospěch zaměstnanců).

mzda

Jaký je rozdíl mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou?

Minimální mzda platí pro všechny profese napříč celou Českou republikou. Zaručená mzda se však určuje na základě osmi pracovních skupin.

Na rozdíl od minimální mzdy se zaručená mzda netýká právních vztahů založených mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ. To znamená, že brigádníci vyšší než minimální příjem zaručený nemají. Zaručená mzda platí pro zaměstnance, kde mzda není sjednána kolektivní smlouvou.

Jaká bude minimální mzda 2024?

S účinností od 1. ledna 2024 se základní sazba minimální mzdy zvýšila o 1.600 Kč za měsíc, respektive o 8,70 Kč na hodinu. Vláda o tom rozhodla nařízením vlády č. 396/2023 Sb., kterým došlo ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb. („nařízení o minimální mzdě“).

Minimální mzda 2024 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 18.900 Kč za měsíc nebo 112,50 Kč na hodinu. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době.

Například zaměstnanci organizace se 40hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží minimální mzda ve výši 18 900 Kč, ale pouze ve výši 8 450 Kč za měsíc.

Jaká bude zaručená mzda 2024?

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Zaručená mzda 2024 naroste o 1.600 až 3.200 Kč. Platí tak rozpětí od 18.900 Kč do 37.800 Kč za měsíc nebo od 112,50 Kč do 225,00 Kč na hodinu.

legislativa

Kdo má nárok na minimální mzdu?

Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Nedosáhne-li mzda (či plat nebo odměna z dohody) v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

Kontrolní činnost v této oblasti vykonává Státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.