Zdědili jste byt či chalupu po rodičích? Pak vás jistě zajímá, jak vysokou částku za nemovitost musíte odvést na daních. V dnešním článku se dozvíte, jak je to v současnosti s dědickou daní a její výší. Dále si rozvedeme, jak vysoké daně z příjmů zaplatíte za prodej zděděné nemovitosti a kdo je od daně osvobozen. V neposlední řadě si ujasníme, jakou roli v celém procesu hraje notář a jaká odměna mu za to náleží.
Jaká je výše dědické daně?
Jistě vás potěší, že na konci roku 2013 byla dědická daň z movitých i nemovitých věcí zrušena, a od roku 2014 je tak dědictví od daně osvobozeno. Od roku 2020 je zároveň zrušená i daň z nabytí nemovitosti. Pokud ale příjem z dědictví převyšuje částku 5 milionů korun, máte podle § 38v zákona o daních z příjmů povinnost oznámit tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu, a to nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období.
Daň z příjmů při prodeji zděděné nemovitosti
Možná vás dále napadá, zda je dědictví předmětem daně z příjmů. Podle ustanovení § 4a zákona o daních z příjmů je dědictví nebo majetek nabytý formou odkazu bezúplatným příjmem. To znamená, že zděděná nemovitost nepodléhá ani zdanění jako zdroj příjmu.
Pokud se ovšem chystáte zděděnou nemovitost prodat, je možné, že budete muset příjem za ni zdanit. Od daně se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí, pokud v něm prodávající měl bydliště po dobu dvou let bezprostředně před prodejem, nebo podle písm. b) pokud nemovitost vlastníte po dobu 10 let před jejím prodejem. Pokud jde ale o prodej zděděné nemovitosti, zkracuje se tato doba deseti let o dobu, po kterou byla nemovitá věc prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, který byl příbuzným prodejce v řadě přímé nebo jeho manželem. Příbuzným v řadě přímé zákon rozumí děti, vnuky, pravnuky, rodiče, prarodiče a případně další potomky a předky v řadě přímé.
Z čeho se počítá daň z příjmů z prodeje této nemovitosti a jaká je její výše?
Pokud nemovitost prodáte dříve než po 10 letech, a příjem se tak stane předmětem daně z příjmů, daň tvoří 15 % ze základu daně. Základ daně se vypočítá jako rozdíl mezi prodejní cenou a cenou nemovitosti určenou znaleckým posudkem. Výpočet si ukážeme na příkladu. Zdědili jste nemovitost, kterou nemáte zájem spravovat nebo obývat a rozhodnete se ji obratem prodat. Odhad ceny nemovitosti ve znaleckém posudku byl stanoven na 4 miliony a vy jste ji prodali za 4 a půl milionu. Základ daně je rozdíl mezi těmito částkami, tedy 500 000, z nichž 15 % odvedete státu, tj. 75 000 korun. Od základu daně je ale možné odečíst některé náklady, například částku za odhad pro účely dědického řízení, provizi realitní kanceláři nebo náklady na rekonstrukci.
Odměna notáře
Po smrti zůstavitele se stávají všichni potenciální dědicové účastníky dědického řízení. Je to specifický druh řízení, při kterém si nevybíráte notáře sami, ale určí jej příslušný soud. Důvodem je především zachování nestrannosti. Pokud zůstavitel vlastnil nemovitou věc, pak je součástí dědického řízení zpravidla znalecký posudek o ceně nemovitosti. Notáři náleží odměna za úkony prováděné v dědickém řízení, která je určena z ceny movitého i nemovitého majetku, který je předmětem dědictví.
Zděděná nemovitost v daňovém přiznání
Pokud na vás dopadá daňová povinnost, je potřeba podat daňové přiznání. To se tradičně odevzdává příslušnému finančnímu úřadu nejpozději 1. dubna nebo nejbližší pracovní den v dubnu. Tato lhůta však může být prodloužena až do prvního květnového pracovního dne, pokud daňové přiznání podáte elektronicky, nebo dokonce do prvního červencového pracovního dne, pokud za vás podá daňové přiznání daňový poradce nebo třeba advokát na základě plné moci. Ačkoliv za samotné nabytí nemovitosti se neodvádí daně z příjmů, každý majitel nemovitosti je povinen podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, a to do 31. ledna nadcházejícího po roce, kdy nabyl vlastnictví nemovitosti.