Mohli Keltové rýžovat zlato?

Mohli Keltové rýžovat zlato?

Když se řekne rýžování zlata, co za představu se vám v hlavě vybaví jako první? Zlatá horečka divokého západu, kdy neohrožení kovbojové vyráželi hledat svůj zlatý valounek u divokých řek. Rozhodně nikoho nenapadne představa Keltů, kterak u malého českého potoka na rýžovnických haldičkách hledají zlato. Ačkoliv to zní šíleně, u obce Bezdědovice na Blatensku mohla taková situace nastat. Okolí obce bylo osídlené už od doby železné, o čemž svědčí mnohé nálezy pohřebišť i s mohylami. Keltové se tu usadili asi století před naším letopočtem a založili osadu, kde měli svá obydlí i železářskou výrobu, po které se našlo mnoho předmětů.

Na náplavách Závíšínského potoka jsou do dnes patrné rýžovnické haldičky, avšak mnohem spíše jsou až středověkého původu. První zmínky o Bezdědovicích jsou již z dvanáctého století a ve čtrnáctém století se na kopci nad obcí Bezdědovice, v obci Paštiky už tyčil gotický kostel. Ten byl v osmnáctém století přestavěn na barokní architektem K.I. Dientzenhoferem a vyzdoben barokními řezbami a malbami. Díky své poloze na vyvýšené terase s dvojitým schodištěm a spojení díla tří významných barokních autorů je považován za vrchol českého venkovského baroka.

A i okolí Bezdědovic je prosycené historií, zajímavými příběhy a architektonickými skvosty. Za vidění jistě stojí zámek ve dva kilometry vzdáleném městě Blatná. Základem zámku byl vodní hrad a zámek je do dnes obklopen vodou. V okolních oborách můžete potkat daňky nebo se podívat do umělé jeskyně. Po procházce parkem je k občerstvení ideální zámecký pivovar. Zámek můžete navštívit i ve lnářích a v celém okolí najdete mnoho zámečků, hradů, tvrzí i zřícenin. Přímo Bezdědovicemi prochází značená turistická stezka, která vás provede krajinou kopců a nespočtu rybníků.