Mladí neodcházejí, zůstávají v Doubravici

Mladí neodcházejí, zůstávají v Doubravici

Obec Doubravice leží v jižních Čechách, nedaleko Českých Budějovic. Nejstarší zpráva o ní je už z roku 1351, ještě starší jsou informace o Sudimírovi z Doubravice. Není jasné, kdo byl zakladatelem původní tvrze, ale v historických pramenech se ještě objevují jména vladyků Trojan a Drslav. Vilém z Rožmberka v roce 1555 obec věnoval za věrné služby jednomu ze svých úředníků, později se majitelé měnili, ale vesnice byla v rukách Rožmberků ještě v roce 1620. Později tvrz patřila různým českobudějovickým měšťanům.

Koncem 17. století byl v Doubravici vystavěn raně barokní zámek, největší dominanta obce. Jeho současná podoba pochází z konce 18. století, kdy byl po ničivém požáru přestavěn a zrekonstruován. V roce 1850 se Doubravice stala samostatnou obcí, v roce 1960 sice samostatnost ztratila a byla začleněna pod obec Nedabyle, od roku 1990 ale zase hospodaří sama.

Před 1. světovou válkou v obci žilo 235 obyvatel, byla tady prodejna, řezník, uzenář, pekař, prodejna tabáku a tři hostince. Přibližně stejný počet obyvatel žije v obci také dnes, v průměrném věku 37,8 roků. Doubravice leží na severozápadně až západně orientovaných svazích a svou vyvýšenou polohou vytváří malebný horizont krajskému městu České Budějovice. Při pohledu z tamní Černé věže upoutá právě její panorama.

Střed obce tvoří historická zástavba zemědělských usedlostí, a přestože jde dnes už o velmi staré domy, stále je jejich majitelé opravují, udržují v dobrém stavu a užívají k trvalému bydlení. Nová výstavba se rozrůstá severozápadně od obce, směrem k městu. I když se před časem mladí lidé z Doubravice často stěhovali za prací do města, podařilo se tento trend zastavit. Dnes zůstávají ve své rodné obci, stavějí si domy a zakládají nové rodiny. A dobré je také to, že v Doubravici nevzniká žádný satelit. Nová výstavba se objevuje rovnoměrně v prolukách a v okrajových částech obce, ti, kteří sem nově přišli, se postupně začleňují mezi původní obyvatele, aktivně se zapojují do veřejného života a postupně s obcí splývají.

Obec má zavedený vodovod, byla provedena plynofikace a vybudována kanalizace. Kdysi tady bývala i škola, učilo se v zámecké budově a za vědomostmi sem dojížděly i děti z okolních obcí. V roce 1913 však byla zrušena a děti jezdí jinam, nejčastěji do Budějovic.

Doubravice má i svého významného rodáka, kterým je kněz, spisovatel a profesor dogmatiky, Emanuel Davídek.